Hlavní obsah

Léčba myastenie je u každého pacienta odlišná

PRAHA

Myastenie (myasthenia gravis) je v současné době až na výjimky dobře léčitelné onemocnění. Čím dříve se myastenie zjistí a čím dříve se s léčbou začne, tím je perspektiva vyléčení choroby lepší. Je třeba ale vědět, proč se podávají právě tyto a ne jiné léky, jak léky působí, jaké mohou mít nežádoucí účinky a jaká jiná opatření je třeba v souvislosti s léčbou provést.

Foto: Pavel Čempěl
Článek

Mohou se použít jednak léky zlepšující nervosvalový přenos, ale i medikamenty ovlivňující imunitní systém. Jinak postupujeme v situaci, kdy potřebujeme rychle nemocnění zlepšit, odlišné léčebné postupy se volí v případech, kdy potřebujeme zlepšený stav udržet. V řadě případů navrhují lékaři provedení operativního odstranění brzlíku.

U každého pacienta je třeba postupovat odlišně. Vědecké týmy pracují usilovně na vývoji nové generace léků, které by byly ještě účinnější než dosavadní.

Nenápadný začátek

Neléčená myastenie může svým přirozeným průběhem zpočátku nenápadně, v pozdější fázi však velmi rychle znamenat riziko ohrožení životních funkcí. Čím dříve se stanoví diagnóza, tím jsou lepší léčebné možnosti.

Mnohem lepší prognóza (výhled, jak bude onemocnění probíhat v dalším období) je u pacientů mladších, bez přidružených závažných onemocnění, fyzicky zdatných, psychicky vyrovnaných. Rozhodující je průběh choroby v prvních několika letech.

Víme, že přibližně ve 20 % případů zůstává myastenie omezena pouze na oční svaly. V těchto případech se pro operaci brzlíku rozhodujeme spíše výjimečně, protože stejně jako u starších pacientů nejsou operační výsledky tak přesvědčivé. Pokud se svalová slabost a unavitelnost nerozvine z očních svalů na jiné svalové skupiny do 2-3 let, je poměrně malá pravděpodobnost, že se tak stane později.

U léčené myastenie se snažíme od počátku odhadnout možné riziko dalšího vývoje, ale ne vždy se to podaří. V některých případech efekt operace není tak přesvědčivý a pacienti potřebují trvalou podporu léky, někdy dokonce dochází k občasným exacerbacím (přechodné zhoršení stavu) s potřebou léčebné intervence. U těchto pacientů pátráme po vyvolávající příčině (stres, očkování, nevhodné léky, onemocnění štítné žlázy a některé další choroby, časté infekce) a snažíme se je vyloučit.

Částečná stabilizace

Ojedinělé jsou případy, kdy myastenie nereaguje na žádné běžné léčebné postupy. Ani tehdy nerezignujeme a většinou se podaří dosáhnout alespoň částečné stabilizace choroby.

Trpělivou spoluprací pacienta s lékařem lze dosáhnout i stavu před propuknutím choroby či před přechodným zhoršením. Optimální situace nastává tehdy, je-li nemocný v maximální míře o své chorobě informován a svému lékaři dokáže vylíčit přesný popis a charakter svých příznaků v závislosti na změnách terapie.

Materiál převzat z publikace: Myasthenia gravis - obávaná diagnóza? MUDr. Jiří Piťha. Vydalo nakladatelství Maxdorf.

Reklama

Související články

Obávaná diagnóza ohrožuje svalstvo

Myasthenia gravis - říkáte si, co je to za podivný název diagnózy a co se za ním skrývá? Název myasthenia gravis pochází z latiny a znamená těžkou svalovou...

Na myastenii nejprve upozorní oční obtíže

Jako každá nemoc má i myastenie (myasthenia gravis) své příznaky, které jsou pro ni charakteristické. Záleží přímo i na tělesné kondici pacienta -...

Výběr článků

Načítám