Hlavní obsah
Samička komára Foto: Profimedia.cz

Kdo je nejčastější obětí komárů a kdo je naopak odpuzuje

Možná letos také řešíte, že ať děláte, co děláte, je vaše tělo plné štípanců od komárů, zatímco jiné lidi kolem vás nic z toho netrápí, jelikož se jim komáři prostě vyhýbají. A pokud už je některý z nich přece jen kousne, obejde se to bez větších reakcí. Podle odborníků je to dáno mnoha faktory, které ne vždy lze přímo ovlivnit.

Samička komára Foto: Profimedia.cz
Kdo je nejčastější obětí komárů a kdo je naopak odpuzuje

Komáři jsou všeobecně považováni za krvežíznivé upíry, kteří nám celé léto znepříjemňují život. Ve skutečnosti jsou to ale především vegetariáni, pro které je lidská krev jen snadným prostředkem k získání všech důležitých nutričních složek potřebných k jejich množení.

Samci i samice komára potřebují ke svému životu především cukr, který jim může dodávat i nektar kvetoucích rostlin. Jakmile ale samice komára dospěje, jediné, po čem touží, je rozmnožit se a naklást vajíčka. K tomu ale potřebuje dostatek proteinů a lipidů, které jsou obsažené právě v krvi zvířat a lidí.

Komáři se totiž neživí jen krví větších savců a lidí, ale například i ptáků, kteří také musí neustále odrážet útoky komárů, či dokonce i krví hadů, žab či ryb.

Z tohoto pohledu vždy záleží na konkrétním druhu komára a jeho potravinových preferencích, případně zda má dostatek či nedostatek své oblíbené potravy. V okamžiku nedostatku potravy je v daný okamžik pro většinu druhů komárů nejatraktivnějším zdrojem právě člověk.

Zajímavost: Komáři se začínají rozmnožovat okamžitě po dosažení dospělosti, přičemž samice komárů mohou žít déle než jeden měsíc a za svůj život snést až tisíce vajíček.

Čím komáry lákáme

Komáří samičky na zdroje potřebných živin upozorňují kromě teploty, pohybu a pachu také emise oxidu uhličitého (CO2). Lidé je tak zaujmou mnohem více než malí živočichové, jelikož vydechují více CO2, ale mnohdy vydávají i více zajímavějších pachů.

Lidský tělesný pach, který je dán koloniemi určitých bakterií vyskytujících se na lidské kůži a může být pro nás samotné nepříjemný (někdy ho ale nemusíme ani sami cítit), může být pro samičku komára velmi lákavý.

Podle odborníků až u 20 % lidí může za přitažlivost pro komáry jejich genetika. Jak ukázala jedna studie, komáři například preferují krev se skupinou 0, naopak mnohem méně je zaujme krevní skupina A a zcela minimálně pak skupina AB.

Upřednostňují také lidi s vysokou tělesnou teplotou či vyšší tělesné konstituce, kteří vynakládají více energie. I z tohoto důvodu podle molekulárního biologa L. J. Zwiebela komáři často útočí nejen na obézní jedince, ale i na těhotné ženy.

Několik vědeckých studií navíc potvrdilo přímou souvislost mezi kousnutím komára a pitím alkoholu. Při pití alkoholu jednak kromě oxidu uhličitého vydechujeme i oktanol, což je sekundární alkohol vytvořený rozpadem kyseliny linolové, jednak se v našem potu objevuje i ethanol, který dává kousavému hmyzu jasný signál, že je poblíž jídlo, což je dáno jeho oblíbeností cukrů, které mu poskytují energii k přežití.

Cukry získané z nektaru kvetoucích rostlin totiž mohou někdy fermentovat do malého množství alkoholu.

Zajímavost: Každý druh komára může lákat něco jiného. Zatímco komáry, kteří útočí na krk a obličej, pravděpodobně nejvíce lákají emise oxidu uhličitého, komáry útočící na dolní i horní končetiny zajímá více lidský pach.

Různé reakce na kousnutí komára

O tom, jak reaguje na kousnutí komára naše tělo, nerozhoduje druh samotného komára, jako spíše reakce našeho imunitního systému. Při kousnutí komára totiž nedochází jen k sání krve, ale především k tomu, že se jeho sliny dostávají do krevního řečiště.

Tyto sliny obsahují enzymy a proteiny, které působí jako místní anestetikum a antikoagulant, který zabraňuje srážení krve v místě kousnutí. Díky tomu se komáři snáze nasytí ještě předtím, než komára jako takového člověk zaregistruje. Tyto sliny jsou i důvodem, proč štípanec od komára svědí.

Jde v podstatě o alergickou reakci na antikoagulanty a dalších 19 enzymů a proteinů, které sliny obsahují. Imunitní systém reaguje na tyto alergeny uvolňováním histaminů a také tím, že do rány posílá imunoglobuliny, které rozkládají pojivové tkáně a žírné buňky, které pomáhají hojit rány a bránit je proti patogenům. Stejné buňky sehrávají velkou roli v rozsahu alergické reakce a vzniklém zánětu.

Většina kousnutí od komára proto svědí a nutí nás ke škrábání. Tomu bychom se ale měli zcela vyhnout, protože škrábání způsobuje jen další roznesení slin, což nutí náš imunitní systém vyloučit ještě více protilátek, kvůli čemuž nás štípanec o to víc svědí.

Obecně pak alergičtí lidé mají reakce na komáří kousnutí větší. Mnozí z nich jsou proto přesvědčeni, že komáři si je doslova vybírají. Ve skutečnosti tomu tak ale často není. Lidé s větší reakcí imunitního systému mají obvykle mnohem méně štípanců než jiní lidé, kteří jsou ale vůči komářím slinám méně vnímaví.

Odborníci proto všem lidem radí, aby si štípance od komárů neškrábali, aby si své trápení sami nezveličovali. Vždy je lepší odolat prvotní potřebě zahnat svědění, případně místo škrábání natřít štípanec bylinkovou mastí, gelem či tonikem, případně přípravkem obsahujícím antihistaminika, jež zmírní svědění.

Anketa
Trápí vás v létě komáři?
Ano, každý rok je to nesnesitelné
50.2 %
Ano, ale naštěstí nemívám velkou reakci
10.4 %
Sem tam mě nějaký štípne
30 %
Už dlouho mě žádný komár neštípl
9.4 %
Celkem hlasovalo 2263 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků