Hlavní obsah

Jak postupovat v případě pochybení lékaře

Novinky, das

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Máte-li pochybnosti o postupu lékaře či vhodnosti a účinnosti předepsané léčby, přičemž lékař všechny vaše výtky odmítá, nemávejte nad tím rukou. Jednejte. Poradíme vám, jak v těchto případech postupovat.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Článek

Zprvu je dobré požádat lékaře o náhled do zdravotní dokumentace, která se jeho léčby týká. „Ze zákona má každý právo do dokumentu jak nahlédnout, tak si z něj vytvořit kopie či výpis,“ radí Barbora Pospíšilová, ředitelka úseku likvidace škod v Pojišťovně právní ochrany D.A.S.

Pokud si výpis či kopii zdravotní dokumentace nepořídíte sami na místě vlastními prostředky, pak by vám je měl standardně poskytnout poskytovatel zdravotních služeb, tedy lékař, a to do 30 dnů od data obdržení vaší žádosti. Tato služba může být ze strany poskytovatele zdravotních služeb zpoplatněna.

Když budete mít u sebe zdravotní dokumentaci, obraťte se na jiného odborníka a s ním proberte kroky vašeho lékaře. Názor druhého odborníka vám pomůže zjistit, zda je vše řádně zaznamenáno a zda byl léčebný postup zvolen úměrně vašemu stavu.

Pokud odborník dozná, že skutečně došlo k pochybení v léčbě, nabízí se podání stížnosti. „Stížnost postižený podává poskytovateli zdravotních služeb – v praxi jde například o nemocnici –, kde je dotyčný lékař zaměstnán. Pokud s vyřízením stížnosti nesouhlasíte, můžete podat druhou stížnost k příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, např. u nemocnic to zpravidla bývá krajský úřad. Zároveň je v takovém případě třeba uvést důvody nesouhlasu s vyřízením původní stížnosti poskytovatelem. Běžná lhůta pro vyřízení stížnosti je vždy 30 dní, avšak může být prodloužena až na 120 dní,“ vysvětluje Pospíšilová.

Další variantou je obrátit se na Českou lékařskou komoru. Ta se zabývá pouze pochybeními lékařů, nikoli jiného personálu. Dávejte pozor, tato stížnost musí být podána nejpozději do jednoho roku od provinění lékaře. Rozhodnutí pak můžete očekávat do půl roku od zahájení řízení.

Než dáte spor k soudu

Již během čekací doby či v okamžiku, kdy se ani po stížnosti ničeho nedomůžete, se můžete obrátit na ombudsmana pro zdraví (https://www.ombudsmanprozdravi.cz).

„V Kanceláři ombudsmana pro zdraví nenajdete jednoho konkrétního ,ochránce práv‘. Má celý tým odborníků se specializací na zdravotnické právo a se zkušenostmi napříč celým zdravotním systémem. Právě to jí umožňuje poskytovat nejen účinné poradenství v tom, nač mají pacienti a zdravotníci v rámci právního řádu nárok, ale také v tom, jak správně v případě sporu s protistranou komunikovat. A také, jak se soudit, je-li to potřeba,“ vysvětluje zakladatel této kanceláře MUDr. Martin Jan Stránský.

Pokud svůj spor s lékařem chcete soudně řešit sami, pak se vždy obraťte na advokáta, který se specializuje na tuto problematiku. „Postiženým radíme, aby se v první řadě vždy pokusili s daným lékařem či nemocnicí dohodnout na mimosoudním řešení, a to vždy s pomocí advokáta, který jim pomůže se specifikací nároků a s přípravou celého jednání. Lze také očekávat, že díky přítomnosti advokáta bude i samotný přístup ze strany nemocnice rozvážnější,“ doporučuje Barbora Pospíšilová.

Když se rozhodnete pro žalobu, je vhodné ji podložit vyjádřením nezaujatého lékaře vedeného v seznamu soudních znalců, ať již v podobě jeho předběžného posouzení věci, či přímo vypracovaným znaleckým posudkem.

S řešením vašeho případu v každém případě neváhejte, čas je neúprosný – v České republice platí standardně pro případy pochybení lékaře tříletá promlčecí doba. Po jejím uplynutí již vaše právo nemusí být soudem uznáno a soudní řízení tak pro vás nebude úspěšné.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám