Nákaza od klíštěte nastane už za dvě hodiny, k přenosu viru může dojít i při jeho odstraňování

„Přisáté klíště uvolní do těla spektrum látek a s nimi i virus způsobující onemocnění,“ tvrdí docent MUDr. Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování. Podle něho se virus nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin, kde se pomnoží, a poté putuje dál do organismu. Nejnebezpečnější je postižení mozku a dalších částí centrálního nervového systému.

„K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny,“ popisuje situaci docent MUDr. Rastislav Maďar.

Přenos nemusí být ale jen přes dospělého parazita. Nakazit se člověk může i od infikované larvy či nymfy klíštěte. I zde stačí dvě hodiny přisátí k nákaze hostitele.

„Larvy a nymfy jsou malé, lehce přehlédnutelné. Po nasátí krve samy odpadnou a nakažený nezřídka ani neví, že byl parazitem napaden,“ dodává docent Maďar.

K přenosu infekce může dojít i během manipulace s infikovaným klíštětem. Nejčastěji při odstraňování přisátého klíštěte ze zvířecího mazlíčka. Psi i kočky, které mají přístup ven, jsou častým zdrojem klíšťat. V době sezóny jich majitelé ze zvířat odstraňují desítky. Pokud během manipulace dojde k narušení klíštěte v ruce, nákaza je možná.

„Zdravou neporušenou pokožkou virus neprojde, stačí však i drobná oděrka, které člověk ani nevěnuje pozornost, a nákaza se do organismu může dostat. Z toho důvodu je vhodné odstranění klíšťat provádět speciálním nástrojem – např. pinzetou a v ochranných rukavicích,“ dodává lékař.

Dalším faktorem přenosu nákazy může být tepelně neupravené mléko. „Riziko představuje zejména nepasterizované kozí mléko a výrobky z něj,“ komentuje lékař.

Někdy se u přenosu klíšťové encefalitidy zmiňuje i komár. „Ze všech druhů členovců virus klíšťové encefalitidy přenášejí jen klíšťata,“ tvrdí docent Maďar.

Dodává, že komár sice může krev s virem nasát, není však na těle přisátý dostatečně dlouhou dobu, aby infekci přenesl na dalšího člověka.

„Nákaza štípnutím komára tedy pravděpodobná není,“ upřesňuje.

Klíšťová encefalitida – je virová nákaza, která může zasáhnout nervovou soustavu. Má většinou dvoufázový průběh. Vstupem viru do lidského organismu počíná inkubační doba, která obvykle trvá 7 až 14 dní, někdy se však může prodloužit až na měsíc.

V první fázi toto onemocnění připomíná běžnou virózu. Druhá fáze může nastoupit vysokými horečkami a příznaky zánětu centrálního nervového systému, mezi které patří bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může mít celoživotní následky.

Jedinou specificky na původce cílenou ochranou je vakcinace. Očkování je možné po celý rok a probíhá ve třech základních dávkách. Již po druhé dávce se očekává dostatečná ochrana.

Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech podle použité vakcíny, věku očkovaného a počtu předchozích dávek. Je možné i zkrácené vakcinační schéma. Čtrnáct dní po první dávce je podána dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek. Další očkování je následně stejné jako u klasického schématu.

Zájemci se mohou očkovat u svého praktického lékaře, děti u praktického lékaře pro děti a dorost nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 800 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny. Výše příspěvku je až 1500 korun.

Lymeská borelióza – v první fázi onemocnění jsou první volbou léčby širokospektrální antibiotika. Absolutní většina nemocných se po jejich nasazení vyléčí bez následků.

Při tzv. chronické borelióze s nespecifickými příznaky je vědecky prokázáno, že antibiotika nemají žádný smysl. Léčba je výhradně symptomatická. Podle charakteru problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii.

Virus se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, pak proniká do mízních uzlin, kde se pomnoží, a poté putuje dál do organismu.