Hlavní obsah

Jak se hlásí nemoci plic

Právo, Petr Veselý

Plíce jsou fascinující orgán. Za jeho nejdůležitější součást můžeme považovat plicní sklípky, ve kterých kyslík proniká do krve. Je jich víc než 300 miliónů a mají neuvěřitelnou plochu až 100 m2, což je zhruba polovina tenisového kurtu.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Plíce patří k životně důležitým orgánům podobně jako třeba srdce. Pokud přestaneme dýchat, začne nám akutně chybět kyslík, a to během krátké chvíle. Nejohroženějším orgánem je pak ten nejcitlivější, který ho potřebuje nejvíc: mozek.

Nejrůznějšími nemocemi plic trpí až 30 procent populace. Jejich charakter se mění podle úrovně hygieny a medicíny v té které zemi. Největším zabijákem například v chudých rozvojových státech je tuberkulóza. Každý rok na ni umírá 1,6 miliónu lidí. V ČR patří k málo častým nemocem, i když počet případů roste kvůli cizincům.

Ve zmíněných zemích bývá podobně smrtící i zápal plic, kvůli nízké úrovni zdravotní péče a nedostatku léků. Každý rok zahubí milióny dětí do 5 let. Ty naše mají štěstí, čeští lékaři obvykle dokážou vyřešit zápal plic bez velkých problémů.

Astma

V ČR trápí 800 000 lidí

V České republice je nejčastější plicní chorobou astma, když pomineme nachlazení, chřipky, kašle a další běžné infekce horních cest dýchacích. Trápí přibližně 800 000 pacientů. Nejde o infekční nemoc, jde o alergii. Dýchací trubice reagují na různé alergeny tím, že v nich vznikne zánět a že se zúží.

„Akutní astmatický záchvat se projevuje suchým, dráždivým kašlem,“ vysvětluje MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze.

„Postiženého často začne trápit v noci nebo k ránu. Objeví se u něj také dušnost se ztíženým výdechem. Ten doprovází pískot, ale i pocit tíhy na hrudi nebo pocit jejího sevření. Vyvolává je námaha, kterou musí vynaložit při výdechu kvůli odporu zúžených dýchacích cest.“

Umíme ho tlumit

Záchvat obvykle spouštějí alergeny, jako je srst, peří, plísně, prach a pyl, ale i cigaretový kouř a různé chemické látky. Vyprovokovat ho mohou rovněž infekce nebo některé léky, případně stres. Ten často doprovází akutní potíže a zhoršuje stav astmatika.

Ani moderní medicína neumí astma vyléčit, umíme ho jenom tlumit, kontrolovat a eliminovat některé jeho projevy. Základem léčby je to, že se nemocný snaží vyhnout alergenům, o nichž ví, že ho dráždí. Denně také užívá inhalační kortikoidy a další léky.

Zvládnout psychiku je moc důležité

U astmatu je spíš důležité, aby ho pacienti zachytili včas a včas v kombinaci s inhalačními léky efektivně léčili. Jinak v dýchacích trubicích dojde k nežádoucím změnám, které mohou být nevratné. Rozumné je i to, když se nemocní naučí pracovat s psychikou.

Existuje cvičení, které dokáže zastavit rozbíhající se záchvat. Jak může být účinné, to dokládá úspěšná sportovní kariéra desetibojaře Tomáše Dvořáka, tenistky Petry Kvitové, lyžaře Lukáše Bauera a dalších špičkových sportovců, kteří jsou astmatici.

U malých dětí může rovněž pomoci rehabilitační technika míčkování, jakási masáž míčky. Dobrou prevencí je rovněž hra na flétnu a další podobné nástroje.

Rakovina plic

Nejnebezpečnější plicní nemoc

Nejnebezpečnější plicní chorobou je u nás rakovina plic. Na začátku dvacátého století přitom patřila na plicních klinikách k raritním chorobám. Chodili se na ni dívat lékaři i medici. Zlom přišel ve dvacátých letech, kdy se začalo masívně šířit kouření cigaret. Dnes na ni v ČR umře kolem 6500 pacientů ročně, tři čtvrtiny z nich tvoří kuřáci. Muže nemoc postihuje výrazně častěji než ženy, počet pacientek však stále roste.

Problém rakoviny plic spočívá v tom, že se dlouho nemusí nijak projevovat, a když se projeví, jde obvykle o nádor v pokročilejších stadiích. Nemocní pak mívají špatnou prognózu. Jen 14 % jich přežije pět let od chvíle, kdy jim lékaři objeví v plicích karcinom.

Jak ji poznat včas

Zachytit ji včas není vždy snadné. Nejčastějším projevem choroby je kašel nebo změna kuřáckého kašle anebo zhoršení dechu. Tyto změny však nemusí být nějak výrazné, takže si je kuřák často neuvědomí. Někdy začne nemocný jenom hubnout. Když se objeví krev ve vykašlaném hlenu nebo bolesti, jde obvykle o pokročilejší stadium choroby, případně o metastázy šířící se do těla.

Prevencí je nekouřit a nepohybovat se v zakouřených nebo znečištěných prostorách. Rizikový může být i častý pobyt v prašném prostředí a v místech znečištěných přízemním ozónem, případně výfukovými plyny.

Podobně riskantní bývá práce a život v budovách, ve kterých koncentrace radonu převyšuje povolenou normu. Nebo v uzavřených prostorách, ve kterých stavbaři použili azbest.

CHOPN

Chronická obstrukční nemoc

Rizikovou chorobou je i CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). V ČR trápí asi 800 000 lidí a 2500 z nich na ni každý rok umře. Jde o vleklý zánět průdušek. Vyvolávají ho škodlivé látky, které vdechujeme. V 80 - 85 % případů se jedná o toxické produkty z cigaretového kouře.

Zánět vede k nevratným změnám na plicích, ale hlavně ke stále většímu zužování průdušek. To je nutné překonávat zvýšeným úsilím při vydechování vzduchu. Dochází k větší tvorbě hlenu v průduškách. Nemocným ztrpčuje život také chronický kašel a vykašlávání tohoto hlenu.

Zároveň zanikají plicní sklípky, takže se snižuje kapacita plic a schopnost okysličovat krev. Zadýchávání se zhoršuje pomalu, a řada lidí ho proto přisuzuje postupujícímu věku. Znepokojí je často až tehdy, kdy jim brání v tom, aby vyšli do patra, na nákupy, uklidili si v bytě apod. Nebo když u nich dojde k náhlému a výraznému zhoršení dechu během jinak banální infekce dýchacích cest. To si nezřídka vyžádá i pobyt v nemocnici. A v těch nejtěžších stadiích nezvládne nemocný dojít ani na WC nebo do koupelny.

Co pro sebe může udělat pacient

Specialisté obvykle diagnostikují CHOPN snadno, pomocí spirometrie. I u této nemoci platí to, co u astmatu. Lékaři ji nedokážou vyléčit, ale umějí ji zastavit nebo významně zpomalit její rozvoj. A jak jí můžeme předejít nebo pomoci léčit?

Je třeba:

1. Přestat kouřit.

2. Vyhýbat se i zakouřenému prostředí, ale také místům s velkou prašností, vysokou koncentrací výfukových plynů, kouře a výparů z chemikálií. Nebo v nich aspoň používat ochranné pomůcky.

3. Doma často větrat, zejména tam, kde při vaření vznikají spaliny z hoření plynu nebo toxické látky z přepalovaných tuků.

4. Pacienti by se měli věnovat cvičení nebo sportům, které posilují funkci plic.

5. Smysl má i vyvážená strava bohatá na zeleninu a ovoce.

6. Vynikající je také vysokohorská turistika nebo pobyt u moře. Horský i mořský vzduch plicím přirozeně pomáhají při regeneraci.

Skvělou prevencí je cvičení

Užitečnou prevencí před některými plicními chorobami jsou cvičení typu jógy, taj-či nebo čchi kung, která hodně pracují s dechem.

Ale i plavání a sportování vůbec.

Smysl mají i samostatná dechová cvičení, která nezaberou moc času. Můžeme je provádět kdekoli, například při procházce parkem nebo doma u televize. Jde hlavně o pravidelnost a kvalitu. Vynikající je například trénink jógového dechu. Návody na hluboké dýchání i speciální dechová cvičení najdete na internetu i v publikacích o józe.

Výborná je i hra na dechové hudební nástroje. Dá se považovat za jakýsi pravidelný dechový trénink.

Tyto zásady přitom platí obecně i pro prevenci a léčbu všech onemocnění plic.

Reklama

Související články

Neléčená alergie může přerůst v astma

Začalo jaro a s ním i výskyt projevů různých alergií. Mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest patří bezesporu alergická rýma. Málokdo...

Výběr článků

Načítám