Článek
Ačkoli je současná medicína na vysoké úrovni, stále ještě existují situace a mozkové procesy, které neumíme přesně vysvětlit. Jedním takovým procesem jsou i překvapivě přesné "věštecké schopnosti" týkající se všedních každodenních situací. Co se děje v lidském mozku, a jak je možné, že se mnohokrát opravdu nespleteme? To jsou jen některé z otázek, na něž chtěli najít odpověď vědci z Washington Univerzity v St. Louis.
Zaměřili se na podrobný průzkum tzv. dopaminergního systému ve střední mozkové oblasti, který poskytuje signály do zbytku mozku a souvisí mimo jiné i s motivací lidského chování a rozhodování.
Při testech pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) zjistili, že tento systém zatím nezjištěným způsobem zakódovává chybné "předpovědi" u testovaných respondentů, kteří měli odpovědět na otázku, co se na ukázkovém videu stane zhruba pět vteřin poté, kdy bylo v určitém bodě zastaveno.
Překvapivé výsledky prokázaly, že z 80 až 90 procent byly odpovědi správné, v závislosti na tom, v jaké dané fázi byla ukázka zastavena. Když bylo video "utnuto" v nespecifikované fázi (například při záběru na okolí), byly odpovědi až z 90 procent správné. Jakmile ale byla ukázka stopnuta ve specifikovaném okamžiku (když třeba vyjížděl autobus ze zatáčky), lidé více chybovali a jejich odpovědi byly správné jen zhruba z 80 procent.
Krok k léčbě závažných nemocí?
"Předpovídání blízké budoucnosti je důležité pro vývoj chování a je klíčovou součástí teorií vnímání, zpracování jazyka a učení. Takové "odhady" mohou být pro život nedocenitelné a někdy i zachraňují život. Například když máte pocit, že musíte zůstat stát na chodníku, i když nic nejede, a během chvíle okolo vás profrčí zběsilý řidič," uvedl vedoucí výzkumu Jeffrey Zacks.
Podle Zackse je tento výzkum také možným odrazovým můstkem k řešení počátečních fází nemocí, jako je např. Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba.
Při experimentu totiž vědci zjistili významnou činnost hned v několika oblastech středního mozku, mezi nimi i v oblasti zvané substantia nigra, což je párová struktura ve středním mozku (mesencephalu). Ta je součástí bazálních ganglií a hraje významnou roli v řízení pohybu. Substantia nigra je právě při Parkinsonově chorobě nejvíce postiženou částí mozku.
Největší mozková aktivita v těchto oblastech pak byla odhalena ve dvou specifických kritických bodech - když se lidé snažili vytvořit možné řešení, a následně hned po odhalení výsledku, kdy si vybavovali, zda byla jejich odpověď správná či špatná.
