Článek
Určitá úroveň libida je snad každému člověku nadělena sudičkami do kolébky. Žijí mezi námi jedinci, kteří jsou celoživotně pohlavně chladní. A naopak zase takoví, kteří na oltář svého nadměrného chtíče přinášejí nemalé oběti. Své nezvladatelné sexuální puzení zaplatí často kariérou nebo rodinným klidem. Známe i takové případy, kdy dávají všanc osobní svobodu. Ba dokonce hazardují se ztrátou života.
Žena prožívá změny sexuální touhy v závislosti na svém menstruačním cyklu. Zatímco muži většinou takové krátkodobé kolísání nepociťují. U většiny z nich se libido snižuje s přibývajícím věkem. Takzvaná druhá míza většinou nepřichází sama od sebe. Existuje však jeden biologický faktor, který je schopen probudit dlouhodobě dřímající a snad už i zcela ztracenou mužskou touhu. Injekcí živé vody je změna sexuální partnerky.
Už vidím, jak mě spousta lidí hromadně odsoudí a postaví na pranýř. Protože to vypadá, jako kdybych chtěl obhajovat sexuální promiskuitu. V žádném případě nemám v úmyslu léčit u mužů pokles libida návštěvou nevěstince. Nicméně vzestup pohlavní touhy a sexuální výkonnosti při změně partnerky můžeme pozorovat téměř u všech živočišných druhů, které se rozmnožují pohlavním způsobem. Nazýváme ho Coolidgeovým efektem.
Sexuologický jev pojmenovaný po americkém prezidentovi
Málokterý sexuologický jev se jmenuje po americkém prezidentovi. Ale byl to opravdu 30. prezident USA John Calvin Coolidge (1872-1933), po němž tento sexuální jev odborníci nazvali.
Ve třicátých letech navštívil společně se svou manželkou slepičí farmu. Chtěl si ji koupit jako zábavu do penze. Paní prezidentové tam vyprávěli, že jeden jejich kohoutek může kopulovat až sedmdesátkrát denně. A hned jí tohoto drůbežího šampióna předvedli.
První dámu tato skutečnost fascinovala. "Řekněte to prezidentovi," požádala farmáře. Když potom její přání splnili, zeptal se prezident: "A to pořád se stejnou slepicí?" "Ale ne, pane prezidente, pokaždé s jinou," zněla odpověď. "Řekněte to tedy laskavě paní prezidentové!" odtušil sarkasticky J. C. Coolidge.
Biologové popisují Coolidgeův efekt hlavně u některých ryb a savců. Klasickým příkladem je třeba morče. Tito živočichové netvoří stabilní páry. Samečci zjevně nechtějí kopulovat s tou samou samičkou. Ale na každou novou partnerku reagují daleko intenzívnějším sexuálním chováním.
Krysí samec je skutečným sexuálním přeborníkem
Slavný český sexuolog profesor Madlafousek proslul několika vědeckými pracemi o sexuálním životě bílých laboratorních krys. Zaznamenal, že krysí samec je skutečným sexuálním přeborníkem. Téměř nesčíslněkrát denně skočí na samici. Ale i takovýto sexuální přeborník má v jednu chvíli dost.
A to je právě kritický okamžik pro pana profesora. Vytáhne milou krysí samičku za ocas ven a hbitě tam strčí jinou. Co myslíte, že se stane? Ano, správně! Ten k smrti znavený krysí samec opět skočí!
Jak dalece se Coolidgeův efekt vztahuje i na člověka, to ponechám na zpytování svědomí každého čtenáře. V sexuologických poradnách se občas setkáme s tím, že u lidí dokáže zafungovat zpropadeně dobře.
Na Coolidgeův efekt můžeme narazit jak v ordinaci, tak v románu, ve filmu nebo v televizní inscenaci. Těch sedmdesát partnerek denně ovšem musíme chtě nechtě ponechat laboratorním krysám. Nebo drůbeži.