Hlavní obsah

Život s despotou? Utečte, dokud to jde

Zamilovat se do despoty není nic složitého. Většina z nich působí na první pohled velmi mile, starostlivě až láskyplně. Ženy v nich vidí ty správné muže, s nimiž se cítí maximálně v bezpečí. Jenže toto pomyslné štěstí obvykle netrvá dlouho. Pocit bezpečí a stability se velmi záhy proměňuje ve vězení, ve kterém se ženy stávají nesvéprávnými loutkami, jimž je přesně dáno, co smějí a nesmějí a každé porušení pravidel bývá i tvrdě potrestáno.

Život s despotou? Utečte, dokud to jde

Vztah s pozorným despotou zpočátku dává falešný pocit bezpečí a stability. Ve skutečnosti tento princ z pohádky se ženou hned od počátku velmi šikovně manipuluje a dostává ji přesně tam, kde ji chce mít – do role submisivní (poddajné a ústupné) ženy, která nemá vlastní názor a dělá přesně to, co si přeje on.

Jakmile se žena snaží vzepřít těmto manipulacím, jeho dokonalá slovní obratnost ji natolik odzbrojí, že se mu nakonec žena ještě omluví. Despota totiž mistrně ovládá umění vzbuzovat v druhém pocit viny a špatné svědomí. Bohužel tím, že žena přistoupí přesně na jeho hru, utvrzuje ho ještě víc v jeho despotickém chování, které se navíc stále stupňuje, až může přerůst ve skutečné domácí násilí. Což potvrzuje i příběh třicetileté Lenky.

„Poslední dva roky jsou s mým mužem doslova k nežití. Za každou maličkost mi vulgárně nadává, ponižuje a ušlapává mé sebevědomí. Podle něj nic neumím, jen se válím, jsem líná, i když jsem na mateřské dovolené a starám se o naše čtyři děti.

Dokud ubližoval pouze mně, brala jsem to, teď ale začíná ubližovat i našim dcerám. Vulgárně jim nadává, bije je tak, že mi z toho puká srdce. Když se jich zastanu, dostanu i já. Jakmile se má vrátit domů z práce, všichni s napětím a s úzkostí čekáme, co zas bude. Jakmile se uklidní a má dobrou náladu, je milý a pozorný. Najednou jsme pro něj nejlepší rodinou na světě.“

Podle psychologů za despotické chování obvykle může strach a nejistota z vlastní nedokonalosti. Jak tvrdí psycholog Bob Mandel: „Ovládání je způsob, kterým si naše ego hraje na boha.“ Despota tak své ženě namlouvá, že jedině on je ten pan dokonalý, který má vždy pravdu a bez kterého by ona nebyla nic. Na základě těchto skutečností by ho žena měla zbožňovat, bezmezně jej poslouchat a maximálně podporovat třeba i tím, že se bude řídit jen jeho příkazy a přáními.

Jak z toho kola ven?

Velmi těžce. Žádný lovec se své snadné kořisti jednoduše nevzdá. Proto se tak často agresoři po svém útoku kají. Klečí na kolenou a se slzami v očích žadoní o odpuštění. Bohužel mnohé ženy těmto srdceryvným scénám podléhají.

Psychologové to přičítají především schopnosti muže se ženou manipulovat. Žena tak mnohdy muže omlouvá a postupem času se začíná z mužových útoků obviňovat sama a přebírat za ně zodpovědnost. Díky tomu v podstatě muž izoluje ženu od okolního světa a žena se na něm stává víc a víc závislá.

Problém ještě znásobuje ten fakt, že ženě její utrpení mnohdy ani nevěří její nejbližší okolí. Despota je totiž výborným hercem a na okolí často působí příjemným a nekonfliktním dojmem. Řada lidí si myslí, že si za svůj úděl mohou ženy samy. Že kdyby byly dostatečně chytré, nikdy by takovému muži nepodlehly. Nicméně ze statistik jasně vyplývá, že despotickým mužům podléhají i velmi vzdělané a úspěšné ženy, které se na základě manipulací svého partnera mnohdy vzdají nejen své kariéry, ale i svých koníčků a přátel.

Bohužel život s despotou není jen o psychickém a fyzickém týrání, takový život má neblahý vliv i na zdravotní stav ženy. Jak se shodují chiropraktici: „Tam, kde nemáme moc nad sebou a nad prostředím, ve kterém žijeme, tam přichází nemoc.“ Mohou se objevovat neurotické potíže, úzkostné stavy, deprese, poruchy příjmu potravy, sexuální poruchy, astma, onemocnění srdce a krevního oběhu, žaludeční vředy, střevní neurózy, ale i častá virová onemocnění, kožní onemocnění a úrazy.

Ilustrační foto

Foto: Profimedia.cz

Změnu chování nečekejte

„Děda babičku od počátku manželství neustále peskoval. Jakmile nebylo po jeho, bylo zle. Sám si běhal po hospodách, kamarádech a kamarádkách, zatímco babička musela být doma a běda, kdyby ji viděl, jak se baví třeba jen se sousedem. Většina žárlivých scén pak končila vulgárním osočováním ze strany dědy až zmlácením babičky.

Vždy když babička sebrala sílu a i s dětmi od něj odešla, přišel s prosíkem. Klečel na kolenou a žadonil. Kvůli dětem se babička vždy vrátila. Bohužel. Přestože s věkem z jeho strany ubylo fyzického násilí, přibylo psychického týrání. Zlaté srdce a „stará škola“ babičce nikdy nedovolila od něj odejít ani ve stáří. Nikdy nechtěla být za žádnou cenu nikomu dalšímu na obtíž. Její život byl jedním velkým trápením, protkaný neustálými nemocemi. Bohužel primárně za její choroby mohla většinou obrovská psychická zátěž.

A jestli ženy doufají, že despota se ve stáří umírní, tak je to velká lež. Děda i ve svých 82 letech babičku ponižuje a vulgárně osočuje při každé příležitosti. Nejsmutnější na celé záležitosti je, že lidé mimo rodinu jsou přesvědčení, jak úžasný a dokonalý děda je,“ svěřuje se v internetové poradně pětadvacetiletá Ilona.

Šance na změnu despoty je minimální. Větší naději žena získá, jedině když začne pracovat na sobě samé. Naučit se říkat ne a dát jasně najevo svůj nesouhlas. V dané situaci se rozhodně nejedná o nic jednoduchého, jelikož despota se s odmítnutím hned tak nesmíří. Naopak nasadí všechny své zbraně, aby druhého opět dostal pod svou nadvládu.

Půjde tedy o nelítostný boj, na který se žádná žena bez odborné pomoci připravit nedokáže. Pokud žena tento tlak ustojí, má šanci, že svůj boj skutečně vyhraje.

Radu hledejte u odborníka

Ženy by si měly uvědomit, že v těchto případech jim nikdy nepomůže svým despotům přitakávat a přitom si v duchu myslet své. Tímto chováním ženy dají tyranovi spíše za pravdu. Což potvrzuje i psycholog Tomáš Novák ve své knize Asertivně do života. Podle něj je pro budoucnost mnohem lepší jednat asertivně. Když jasně a přesně popíšete, o co vám jde, jak vidíte vaši situaci, co si o tom myslíte, co prožíváte a zároveň vyslechnete názory i druhé strany, své jednání si před ním obhájíte.

Jak poznáte manipulátora

Rád zesměšňuje své blízké, a to hlavně na veřejnosti.

Má tendenci všechno organizovat a v jeho přítomnosti nemá prakticky nikdo šanci si dělat něco po svém.

Neustále povyšuje svou vlastní existenci a dává najevo všem ostatním, jak je důležitý a nepostradatelný.

Dává rád najevo svoji sílu tak, že odchází uprostřed debaty, pokud mu nevyhovuje anebo ji jakýmkoliv způsobem přerušuje. Dává také dalším účastníkům jasná ultimáta typu: „Dokud se na to budeš dívat tímhle způsobem, nebudu se s tebou ani bavit.“

Používá věty typu „Nechtěl jsem ti to říkat, ale musím být upřímný“ anebo „I když tě to zasáhne, nic jiného mi nezbývá“. Cítíte ten strach, který ve vás daný způsobuje?

Rád používá slova typu měl bys a musíš – pomocí těchto slov ve vás způsobuje pocit viny, pokud něco neuděláte. Jste pak otrokem sebe, protože pořád něco musíte a měli byste.

Popírá vlastní chyby a nikdy je nepřizná.

Umí vycítit vaše slabé místo a pak se do něj dobře trefovat.

Využívá komunikační techniky na nejnižším stupni. Tedy, křičí a vzteká se tak, aby se ho ostatní báli anebo měli neustále pocit viny či strachu.

Zdroj: Můjvztah.cz

Pokud tedy ženy cítí ve společnosti svého partnera neustálý strach a pocit viny, pak by neměly otálet a od svého partnera by měly co nejdříve odejít. Věřit slibům se v těchto případech skutečně nevyplácí. Ze statistik vyplývá, že domácí násilí u nás prožilo 12 procent žen a více než polovina z nich žije s násilníkem déle než patnáct let. Pomoci ženám může i SOS linka organizace ROSA – 602 246 102.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků