V ČR se rozvádí více než polovina manželství

Tři čtvrtiny manželství má do jednoho roku po svatbě vlastní byt, ať už formou vlastnictví či pronájmu. Bytové problémy, tedy život u rodičů, příčinou rozvodů většinou nejsou. "Mezi muži stoupá počet těch, kteří jsou opečováváni matkou, stávají se z nich mamánci," říká Zdena Prokopová z Informačního a poradenského centra ROSA.

Takový muž má pak představu, že pečující a obětující se maminku jen vymění za mladší manželku, což je jeho představa o ideální rodně. U řady současných žen však narazí. Navíc ekonomická nezávislost umožní jak mužům, tak i ženám založit za život několik manželství, když jsou ve svazku ze skutečně závažných důvodů nespokojeni.

Pro 72 procent mladých lidí v ČR přitom podle průzkumů představuje rodina a děti nejvyšší životní hodnotu. Principiálně nechce mít děti jen šest procent párů, ať již manželů či dvojic žijících v tzv. nesezdaném soužití. Dvě děti plánuje při svatbě 55 procent manželů.

Počet narozených dětí sice stoupá již šestým rokem, ale stále ještě nedokázalo překročit stotisícovou hranici z roku 1994, nutnou pro prostou reprodukci obyvatelstva. Navíc třetina narozených dětí se rodí mimo manželství.

"Je to důsledek drsného střetu představ a přání. Ekonomické reality, měřítek společnosti a nepsaných pravidel, že kdo nenastartuje kariéru do třiceti, má smůlu. Ale i odraz kvality toho, jak jsou mladí muži a ženy připraveni z vlastních rodin na role v manželství," uvedla politoložka Martina Hronová.

Nesezdaná soužití společnost sice toleruje, ale podle sociologů v Česku rozhodně nejsou alternativou manželství. Navíc přes 81 procent párů žijících ve volném svazku o svatbě uvažuje jen v případě, že se zlepší jejich bytové a finanční podmínky, nebo když otěhotní partnerka. A toto předsevzetí také plní, jak potvrzují studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV).

Podle konzervativních politiků jsou na vině nedostatečné porodnosti interrupce, antikoncepce a fakt, že značná část mladých lidí žije ve volném svazku, bez oddacího listu.

Počet interrupcí ovšem v Česku trvale klesá. Jestliže v roce 1993 jich bylo přes 70 tisíc, předloni už jen 27 tisíc. "I neplánové dítě by bylo chtěné," tvrdí 72 procent dotázaných mladých párů. Pouze devět procent manželů (a 8 % nesezdaných párů) by uvažovalo o interrupci.

Antikoncepce tedy nepodlamuje prorodinnou morálku, ale naopak pomáhá dosáhnout to nejdůležitější - aby se na dítě rodiče těšili a vytvořili mu potřebné podmínky.

To, že se v Česku rodí stále málo dětí, má hlavní důvod ve zvyšování věku, v němž mají matky první dítě (v roce 1993 to v průměru bylo 22,6 roku, a v roce 2004 již 26,3 roku). Výrazným faktorem ovlivňující věk ženy při narození prvního dítěte je stoupající vzdělanost žen. Vysokoškolačky se vdávají či začínají žít s partnerem o 3,5 roku později než ženy bez maturity a později také odcházejí z bytu svých rodičů.

Děti přicházejí na řadu až poté, kdy si mladé ženy zajistí nějakou pracovní kariéru. "Kdo dá přednost dětem, musí počítat s tím, že se už ve třiceti na pracovním trhu neuplatní. Tedy že bude mít i nízkou penzi. Takže i když si dvě děti přeje většina manželských párů, realizovat to prostě žena z biologických, pracovních, či ekonomických nestihne," uvádí se ve studii VÚPSV.

Mladí lidé tedy zpravidla uzavírají sňatek, až když získají byt a mají slušnou životní úroveň, do níž se nebojí přivést na svět dítě. "To má ale i kontraúčinek. Mít děti je nezvratné rozhodnutí, které totálně změní život. A pro některé páry je svoboda, možnost cestování, budování kariéry silnější," konstatovala Hronová.

Aby se situace změnila k lepšímu, je potřebná komplexní dlouhodobá prorodinná politika. Dílčí opatření nestačí, shodují se sociologové, psychologové a politologové.