Záludná nemoc z blahobytu

Sklonem k této nemoci trpí až 10 procent lidí. Tolik jich totiž mívá zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Samozřejmě v různé míře. Choroba však propukne jen u části z nich. Projevuje se nesnesitelnou bolestí kloubu, většinou palce u nohy. Velmi často k tomu dojde v noci. Postižený obvykle skončí v nemocnici. Lékaře zajímá množství zmíněné kyseliny. Jestli je zvýšené a o kolik. Od toho se odvíjí léčba.

Dna je nemoc z blahobytu. V minulosti často trápila panovníky, kteří jedli příliš mnoho masa a vydatně ho zapíjeli vínem. Organismus nedokáže při této metabolické poruše vylučovat dostatečně efektivně kyselinu močovou z krve.

Když se její krystalky vysrážejí v některém z kloubů, vyvolá to zánět a intenzívní bolest. Vedle kloubu palce u nohy se může objevit také v některém z malých kloubů na ruce nebo na noze. Někomu se vysrážejí dokonce v ledvinách. Tam dokážou vyvolat koliku, tedy záchvat, nebo způsobí vznik kamenů. Obojí bývá velmi bolestivé.

Na akutní zánět kloubů dostane pacient protizánětlivé léky. Pokud nezaberou, píchne mu lékař injekci kortikoidů. Nemocný dostane také pilulky, které snižují hladinu uvedené kyseliny v krvi.

Případně tabletky zvyšující její vylučování v ledvinách. Většina postižených užívá léky jen po přechodnou dobu. Později obvykle stačí, když dodržují předepsaný režim.

Záchvat dosahuje největší intenzity během 24 až 36 hodin a během čtyř až sedmi dní většinou odezní. Řada lidí akutní stadium přetrpí a nejde k doktorovi.

Chvíli mají pocit, že udělali správně. Šest měsíců, ale někdy i dva roky se zdánlivě nic neděje. Pak nemoc zaútočí znovu, se stejnou nebo i s větší intenzitou.

Navíc celou tu dobu roste riziko, že přejde do chronického stadia. Nemocní lidé pak mívají záněty i bolesti nepřetržitě a choroba jim může zdeformovat klouby.

Specialisté dřív kladli důraz na dietu. Ta se snažila omezit potraviny s vysokým obsahem purinů a dalších látek, z kterých se kyselina močová metabolizuje ve zvýšené míře.

Dnes vedou pacienty spíš k tomu, aby se tato dieta stala součástí širších režimových opatření:

Pokud jde o potraviny s puriny a dalšími problematickými látkami, nemocní by se měli úplně vyhnout těmto potravinám nebo je konzumovat omezeně:

vnitřnosti (ledvinky, mozeček, plíce, slezina apod.); drobné ryby (sardinky, ančovičky, očka, šproty, rybí konzervy, slanečky, sardelová pasta aj.); maso z mláďat (telat, selat, jehňat atd.); polévky nebo pomazánky s droždím, to zpracované v pečivu nevadí;  čočka, fazole a hrách; tučná nebo ostrá jídla, ke kterým vypijí hodně alkoholu, zejména tvrdého; kedlubny, květák, špenát a chřest. Jsou v nich také látky, z kterých se hodně metabolizuje nežádoucí kyselina močová.

Naprostou bombou je kakaový prášek. Toho však málokdy zkonzumujeme nějaké výjimečné množství. Ani v čokoládách ho nebývá moc. Výjimkou jsou ty kvalitní, opravdu hořké. Jinými slovy řečeno, je dobré riziko kakaa znát, na druhou stranu nám kostička čokolády, nebo dvě, zvlášť té populární mléčné, sama o sobě záchvat dny neodstartuje.

Dobré je jíst hodně zeleniny a ovoce. Z rostlinných olejů si vybírat spíš ty s nižším obsahem omega-6 nenasycených mastných kyselin (NMK) a s vyšším obsahem omega-3 NMK. Tedy sahat spíš po řepkovém a olivovém oleji než po slunečnicovém nebo sójovém.

Záchvat dny však dokáže vyvolat rovněž silný stres, přílišná fyzická a duševní námaha, ale i viróza. Nemoci nesvědčí ani pobyt v chladu a vlhku.

Spoustu užitečných informací o nemoci najdete v brožurkách Diety při onemocnění dnou a Dna, životospráva v klidové fázi onemocnění (vydavatelství MAC). Jsou v nich také tabulky potravin s největšími purinovými bombami společně s recepty na konkrétní jídla, včetně polévek, a dokonce i moučníků.