Hlavní obsah
Kysličník uhelnatý je záludný zabiják. Není cítit. Foto: Profimedia.cz

Otrava kysličníkem uhelnatým: Prevence, příznaky a první pomoc

Kysličník uhelnatý je záludný zabiják. Není cítit. V ČR kvůli němu zemře kolem 150 lidí každý rok, tisíce dalších se přiotráví. V našich domácnostech obvykle vzniká špatným spalováním. Většinou u karmy v koupelně, plynového kotle nebo kamen. Jak riziku předejít a jak zjistit, že něco není v pořádku?

Kysličník uhelnatý je záludný zabiják. Není cítit. Foto: Profimedia.cz
Otrava kysličníkem uhelnatým: Prevence, příznaky a první pomoc

Základem je samozřejmě pravidelná kontrola karmy, kotle nebo kamen, kterou provádí odborník, servisní technik. Podívá se také, jak jste na tom s odvětráním a s odvodem spalin. Smysl má i revize komína od kominíka. Jsou to investice v řádu stokorun, které vám mohou zachránit život. Přesto je na místě opatrnost.

Čím se projevuje?

Zeptal jsem se MUDr. Ondřeje Fraňka, primáře ze Zdravotnické záchranné služby Hlavního města Prahy, jak můžeme otravu oxidem uhelnatým rychle poznat a jak lze postiženým lidem efektivně pomoci. „Jednoduchý způsob, jak rozpoznat otravu, neexistuje,“ vysvětluje.

„Příznaky jsou zpočátku nenápadné a všeobecné. Ospalost, motání hlavy, nevolnost, postupně však dochází ke ztrátě vědomí. To už je samozřejmě vážné. Pokud najdeme třeba v koupelně s karmou ležet ve vaně člověka v bezvědomí, měli bychom na možnost otravy myslet. Prostor je potřeba rychle a důkladně vyvětrat, abychom se sami nepřiotrávili. Tedy otevřít okna i dveře. Pak prostor opustit a zavolat záchranku na linku 155. Tam nám poradí, co dál.“

Umělé dýchání nepomůže

Podstatou otravy je sice nedostatek kyslíku v těle, ale dýcháním z úst do úst bohužel situaci příliš nezlepšíme. Kysličník uhelnatý (CO) se totiž naváže na krevní barvivo hemoglobin místo kyslíku a blokuje tak jeho přenášení do tkání, tedy hlavně mozku. Vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin je zhruba dvěstěkrát silnější než stejná vazba kyslíku, takže oxid není snadné vytěsnit.

„Pomoci může kyslíkový přístroj nebo pobyt v hyperbarické komoře, kde je vyšší hladina O2 i atmosférický tlak. Maximálně tak využijeme zbývající hemoglobin. Pro první pomoc postiženému je proto nejpodstatnější, abychom jeho dýchací cesty udrželi volné. Obvykle postačí mírný záklon hlavy. Pokud nevidíme pravidelné dýchání, musíme zahájit oživovaní, nejlépe podle rad specialistky z linky 155, kam zavoláme.“

Častěji se přiotráví

Daleko častěji než se smrtelnými případy se lékaři ze záchranky setkávají s tím, že přijedou za pacientem, který si stěžuje na bolesti hlavy, nevolnosti, motá se nebo zvrací, a když vejdou do bytu, rozpípají se jim osobní hlásiče oxidu uhelnatého. Ty jsou součástí jejich vybavení.

„Pak je zjevné, že zmíněné příznaky budou spíš signálem začínající nebo postupující otravy oxidem uhelnatým než nějakých jiných zdravotních potíží,“ říká doktor Franěk. „Počet těchto případů můžeme v Praze odhadnout na několik stovek ročně. Když vyvětráme, stav přiotráveného pacienta se obvykle zlepší v řádu minut nebo hodin. U těžkých otrav to mohou být i dny.“

V každém případě bývají únava, nevolnost a ospalost, které odezní, jakmile odejdeme z místnosti na čerstvý vzduch, příznaky počínající otravy. A zároveň signál, že by nám odborník měl změřit hladinu CO v bytě, najít zdroj těchto problémů.

Méně nebezpečný kysličník uhličitý

Poněkud jiné je to u kysličníku uhličitého (CO2), který při spalování vzniká běžně, ale při špatném odvětrání se může v místnosti také hromadit. Toto nebezpečí znají i vinaři, když dělají ve špatně odvětraném vinném sklípku burčák. Ten CO2 produkuje. Tento plyn se někdy hromadí i v jeskyních, kanalizacích, studnách nebo silážních jámách.

„Také není cítit a otrava má obdobné projevy jako otrava oxidem uhelnatým. Na rozdíl od něj ale neblokuje vnitřní dýchání. Pokud včas vyvětráme nebo člověka vyneseme na čerstvý vzduch, rychle se vzpamatuje. Když už upadl do bezvědomí, je první pomoc stejná. Uvolníme dýchací cesty a pokud nedýchá, zahájíme oživování.“

Nejlepší prevencí otravy kysličníkem uhelnatým je detektor, který ho dokáže zachytit už v malých koncentracích. Můžete ho snadno koupit a nainstalovat v bytě nebo na chatě v každé místnosti, kde je zdroj tepla. Nejlepší je to udělat před začátkem topné sezony – právě tehdy totiž prudce stoupá počet otrav tímto kysličníkem. Detektor stojí od 350 do 1600 Kč.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků