Hlavní obsah

Německé armádě poprvé v historii velí žena

Právo, Vladimír Plesník

Když novopečená německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (55) poprvé zasalutovala uvítací jednotce bundeswehru v polním táboře Camp Marmal v afghánském Mazár Sarífu, nastalo něco, co jinak bohaté a přepestré dějiny německých armád nepamatují. Někteří novináři a také vojáci se povzbudivě roztleskali.

Foto: Profimedia.cz

Nová velitelka německé armády se stala v Camp Marmalu hvězdou první velikosti.

Článek

Kdyby byl na místě ministryně feldkurát Katz z Haškova Švejka, ihned by je napomenul: „Myslíte si, že je tady nějaký dívadlo nebo kino-teátr!“ Protože však šéfka německých ozbrojených sil nezůstala nic dlužna pověsti noblesní, elegantní dámy, jenom se usmála a uměřeným gestem naznačila, že to stačí.

Jakmile večer na neformálním shromáždění přistoupila k mikrofonu, vyzařovala z ní dobrá nálada. „Jsem teď vaše nová nejvyšší velitelka. Pro mě to je poněkud nezvyklé - a pro vás nepochybně také. Ale měli byste vědět, že své poslání beru velice vážně a jsem tady vždy pro vás,“ pronesla překvapivě tichým hlasem.

Jsem teď vaše nová nejvyšší velitelka. Pro mě to je poněkud nezvyklé - a pro vás nepochybně také.
německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová

Reportéři museli pořádně napínat zrak, aby plavovlasou, drobnou ženu (161 centimetrů, konfekční velikost 34/36) uprostřed hroznu mužů a žen v uniformách nepřehlédli. Oblékla si tmavě modré džíny, hnědou péřovou bundu, šedivou vlněnou šálu, nezapomněla ani na světlou rtěnku a především šněrovací boty. „Nosím je do stájí. Už něco pamatují,“ vysvětlovala.

Teplota pod nulou ji poznamenala červení na tvářích a nose. Nezdá se však, že by mrzla. Na každého z vojáků a vojaček, kdo o to stál - slouží jich zde 2600, z toho 188 žen -, promluvila. Zajímala se o jejich rodiny, životní podmínky a nebezpečí v Hindukúši.

„Mám respekt před tím, čeho dosáhli. Chci do popředí vyzvednout všechny ty skvělé lidi v bundeswehru. Vím, že se toho musím strašně moc učit. Ale těším se. I teď mi kolegové z ministerstva nachystali do letadla horu odborné literatury,“ přiznala, zatímco muži a ženy v maskáčích a se zbraněmi v pouzdrech stáli disciplinovaně ve frontě, aby si ji mohli zvěčnit na mobily. Připomínali v tu chvíli fanoušky popové hvězdy, kteří se nemohou dočkat podpisu svého idolu.

Nadrotmistr Enrico B. (37) mezi nimi nechyběl. Shodou okolností na den návštěvy ministryně připadlo výročí jeho svatby. Doma má pět potomků ve věku od šestnácti do pěti let. Leyenová si s ním popovídala i o jeho soukromí. „Když ji jmenovali, vyděsil jsem se: Bože, co ta matka pluku? Teď na ni nedám dopustit,” shrnul lakonicky v týdeníku Bunte.

Šminky také na poradách?

Mezi Němci však takové nadšení nepanuje. Podle sondy institutu YouGov 48 procent dotazovaných považuje tuto volbu za nevhodnou a jen 29 procent za dobrou.

„No potěš pánbůh. Teď se bude zpívat ne basem, ale sopránem,“ posteskl si obrazně na chatu plném ironických i urážlivých hlášek jeden z příslušníků bundeswehru.

„To se teď budou brát na porady generálního štábu šminky a vyrábět maskáče v ženských velikostech?“ ptal se jiný, zatímco další se radoval: „Naštěstí mi za rok vyprší smlouva! Budu té pohany ušetřen!“

Elegantní matku sedmi dětí - mezi nimi i dvojčat, nejstarší je šestadvacetiletý syn, nejmladší čtrnáctiletá dcera - však sýčkování z míry nevyvádí. To, že se teprve učí hodnosti i strukturu armády, za nedostatek nepovažuje. „Jmenování mě zaskočilo, ale odpověděla jsem, že jsem potěšena a že se toho úřadu ujmu. Zakousnu se do toho a zvládnu to,“ ujišťovala televizi ZDF.

Na odlehčenou dodala: „Moje děti se pochopitelně zajímaly o můj nový úřad. První otázka zněla: Není to nebezpečné? A druhá: A co vlastně dělá bundeswehr?“ svěřila se s tím, že také všech pět bratrů sloužilo v armádě: „Jeden z nich hrál na klarinet v armádním hudebním sboru a velice rád na tu dobu vzpomíná.“

Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, jak salutovat

Leyenová, do loňského prosince ministryně práce a sociálních věcí, hovoří plynně anglicky, protože studovala na univerzitě v Londýně. Žila tam pod pseudonymem Rose Ladsonová.

„Protože její otec Ernst Albrecht (83) tehdy působil jako vlivný politik ve Spolkové republice, bezpečnostní složky ji považovaly za možný terč západoněmeckých levicových extremistů,“ podotkl britský deník The Daily Telegraph.

Mimochodem, studia ekonomiky zanechala a vrhla se na medicínu. Nastoupila na gynekologickou kliniku, přednášela na medicíně, přivdala se do šlechtického rodu.

Nejdříve se musím naučit salutovat. Zkouším si to před zrcadlem, pořád to není ono.
ministryně obrany

Do politiky se vrhla v roce 2001 v barvách křesťanské demokracie svého otce a kancléřky Angely Merkelové. V roce 2003 se stala v Dolním Sasku zemskou ministryní sociálních věcí a zdravotnictví. Z Hannoveru se o tři roky později stěhovala do Berlína do spolkové vlády a vydobyla si pozici druhé nejoblíbenější političky - hned po kancléřce.

V berlínských kuloárech se proslýchá, že ji Merkelová záměrně nechává projít si na obraně zkouškou ohněm. Uspěje-li jako šéfka 185 tisíc vojáků a 80 tisíc civilních zaměstnanců, mohla by se ucházet o kancléřský úřad.

Jediná generálka je od sanitky

Jen devět procent vojáků bundeswehru tvoří ženy.

Slouží od roku 1975.

Zpočátku se uplatňovaly jako lékařky, lékárnice a hudebnice.

Od změny ústavy v roce 2001 smějí sloužit se zbraní.

Mezi 200 nejvyššími důstojníky působí jediná žena generálka, a to u zdravotní služby.

Do speciálního zásahového komanda, chlouby armády, pronikla první žena teprve loni.

Sama ministryně však podobné úvahy odmítá. „Nejdříve se musím naučit salutovat. Zkouším si to před zrcadlem, pořád to není ono,“ vzdychá.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám