Hlavní obsah
Na libereckém náměstí vyrostl Pražský karneval světel. Foto: Film Office Liberec

Návrat Česka mezi filmařsky atraktivní země

V nedávné době měl celosvětovou premiéru film Spider-Man: Daleko od domova. Očekávají se miliony lidí v kinech a stamiliony dolarů v pokladnách. A zřejmě i největší filmová reklama pro naši zemi v historii. Jde o další z řady snímků natočených v Česku, jenž se zde navíc i zčásti odehrává. Důkaz, jak se po kratší pauze znovu vracíme mezi filmařsky atraktivní země.

Na libereckém náměstí vyrostl Pražský karneval světel. Foto: Film Office Liberec
Návrat Česka mezi filmařsky atraktivní země

Středoškolák Peter Parker alias Spider-Man, superhrdina v pavoučím kostýmu, se v nejnovějším pokračování vydává na školní výlet do Evropy. Projede Benátky, Londýn a také Prahu. Děj zůstává utajený, upoutávky však přece jen poodkryly, jak u nás naloží s volným časem.

Vystrojí se na návštěvu Divadla na Vinohradech a se svou školní láskou se projde po večerním Karlově mostě. Coby maskovaný hrdina pak svede souboj s nepřáteli na Pražském karnevalu světel, jak prozradily cedule z místa natáčení, které se hemžilo pouťovými atrakcemi, kejklíři a hudebníky.

Co na tom, že tato akční scéna ve skutečnosti nevznikala v Praze, nýbrž na libereckém náměstí Dr. E. Beneše. Jeho zachovalé historické domy v čele s novorenesanční radnicí filmařům učarovaly a metropoli důstojně zastoupily.

„Navzdory tomu, že se děj v Liberci neodehrává, věříme, že jej na první dobrou poznají alespoň čeští diváci. Po premiéře filmu chystáme řadu aktivit, díky nimž se bude propagovat jako město, ve kterém se točil Spider-Man,“ předesílá Barbora Hodačová, vedoucí Filmové kanceláře Liberec.

Tato instituce funguje teprve čtyři roky, přesto už stačila v krajském městě zorganizovat několik desítek produkcí. Loni to byl například seriál Carnival Row, v hlavních rolích s Orlandem Bloomem a Carou Delevingneovou, nebo série BBC World on Fire, mapující první roky druhé světové války.

Filmaři zavřeli náměstí

„Místní architektura je specifická a je obvyklé, že Liberec ‚hraje‘ nějaké jiné místo,“ připomíná Barbora Hodačová. Liberec přesto podle jejích slov hodlá šanci k propagaci náležitě využít.

„Připravena je několikajazyčná brožura, v níž zájemci najdou fotografie z natáčení většiny velkých projektů včetně Spider-Mana. Obsahuje perličky a zajímavosti z natáčení. Organizujeme i komentované prohlídky Po stopách filmu. Liberec jako filmové město je pro nás nosné marketingové téma v Česku i v zahraničí.“

Ani finančně město netratilo. „Odhadovaný příjem do naší ekonomiky činí přibližně 30 milionů korun. Jsou v tom nejen příjmy radnice, ale i dalších subjektů, a to za ubytování, pronájem služeb a komparz,“ uvedla mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová.

Zmínila ještě, že půl milionu korun obdrželo město od filmařů jako poděkování. Část z toho putovala například do místního Centra zdravotní a sociální péče, které za ně pořídilo rehabilitační přístroje. Produkce pak dokonce na vlastní náklady zrestaurovala kovové prvky Neptunovy kašny na náměstí. „Rekonstrukce včetně prací a dozorů stála 200 000 korun,“ dodala mluvčí magistrátu.

Liberecké náměstí s kulisami Pražského karnevalu světel se stalo hlavním místem natáčení. Pro obyvatele i podnikatele muselo být na pár dní prakticky uzavřeno.

„Při takhle velkém záboru spolupracují odbory napříč celým magistrátem,“ poodkrývá zákulisí Barbora Hodačová z Filmové kanceláře Liberec. „Musíme komunikovat také se všemi záchrannými složkami a samozřejmě s obyvateli. Při náročných projektech se snažíme dojednat schůzku s produkcí s velkým předstihem, abychom se dohodli, jaká je jejich představa a jaké jsou naše možnosti.“

Památky a šikovní lidé

Celovečerní filmy pro kina tvoří v současnosti menšinu projektů, které se v Česku realizují. Loni u nás podle Státního fondu kinematografie strávily zahraniční produkce dohromady přes 1000 natáčecích dnů, během nichž utratily skoro pět miliard korun.

Dvě třetiny připadají na seriály. Jejich výroba výrazně vzrostla poté, co se do ní pustili noví hráči typu Netflixu a Amazonu, což byli původně jen on-line poskytovatelé děl tradičních studií.

Seriály jako Soumrak templářů nebo Carnival Row patří mezi největší a finančně nejnákladnější produkce, které k nám v poslední době zamířily. Druhý jmenovaný, jenž si odbude premiéru na Amazonu koncem léta, se u nás natáčel celý a dal vyniknout umu zdejších řemeslníků, jichž zaměstnal kolem čtyř set.

V barrandovských studiích i na reálných místech po republice vyrostla fantaskní verze viktoriánské Anglie obývané kouzelnými bytostmi, v níž detektiv (Orlando Bloom) vyšetřuje za pomoci víly (Cara Delevingneová) sérii vražd.

Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie, se loni na podzim zúčastnila setkání v Los Angeles, při němž se naše země prezentovala všem významným hollywoodským producentům. Chvály zaznělo dost.

„Česká republika má úžasnou filmařskou základnu. Neexistuje nic, absolutně nic, s čím by si čeští filmaři neporadili. Cokoli si vymyslíte, vždy přijdou se skvělým řešením,“ nechal se slyšet Gideon Amir, producent Carnival Row.

U vytržení jsou filmaři i z našich zachovalých památek. „Třeba zámek Hluboká umí být v zimě nacistickou základnou v Hartově válce, v rozkvetlém létě se změní na hrad, kam jdou Rytíři ze Šanghaje Jackie Chan a Owen Wilson na přijetí u anglické královny, a zároveň může sloužit upírům jako základna ve filmu Underworld,“ přidává svůj postřeh Helena Bezděk Fraňková. „Tohle když vidí Američani, tak padají na záda.“

Přibývá i případů, kdy Čechům svěří ve štábu důležité posty. Například loňský seriál od Netflixu Haunted režíroval Jan Pavlacký, za kamerou stál Marek Dvořák.

Bez pobídek to nepůjde

Současnost i budoucnost „českého Hollywoodu“ se z pohledu běžného diváka zdá být zářivá, ovšem Helena Bezděk Fraňková nadšení mírní. Česká republika podle ní z filmařského hlediska ještě nevyužila naplno svůj potenciál a příliv zahraniční produkce by mohl být vyšší.

Všechny nadšené diváky-patrioty pak musí zchladit konstatováním, že atraktivní lokace ani zkušený štáb nejsou bohužel to hlavní, co filmaře do Česka přiláká. Na prvním místě jsou peníze.

Pobídky – to je to magické slovo, na které produkce slyší. Zjednodušeně řečeno se jedná o navrácení části peněz, které filmaři prokazatelně utratí za zboží a služby v dané zemi.

Jako první je v roce 2004 zavedlo Maďarsko, brzy následovaly další státy, což se záhy projevilo odlivem zakázek z Česka. Barrandovské ateliéry se vylidnily a čeští fachmani šli raději budovat filmový průmysl třeba právě do Maďarska. Vlak už nám ujížděl, když je česká vláda v roce 2010 po dlouhých politických tahanicích také zavedla, a to ve výši 20 procent.

Na zábor kvůli natáčení lze narazit nejen v hlavním městě.

Foto: Miloš Ruml, ČTK

Helena Bezděk Fraňková je dodnes musí obhajovat s tím, že nejde o dotaci, ale o ekonomický nástroj. Zdůrazňuje přitom, že filmový průmysl zdaleka nezaměstnává jen čistě filmové profese.

„Nejenže filmaři musí někde spát a něco jíst, ale jsou v tom daleko větší položky, například výroba dekorací. Vezměte si Soumrak templářů. Když je potřeba vyrobit dřevěné lavice do kostela nebo kulatý stůl k jednání rytířů, tak je to zakázka pro ‚normálního‘ truhláře. Ložnice královny se na základě požadavku produkce musela udělat podle dobových obrazů, takže se hledal podnik, který dokáže utkat přehoz na postel s královským erbem. Všechno se dělá na míru a vyrábějí to malé a střední podniky,“ vysvětluje ředitelka Státního fondu kinematografie.

Snaha udržet krok

Natáčení filmu tedy není zábava pro pár vyvolených, ale odvětví, které dlouhodobě zaměstnává stovky lidí. Bez pobídek by k nám však většina zahraničních produkcí nikdy nepřišla.

Tvůrci seriálu Carnival Row v Česku utratili odhadem 1,6 miliardy korun na takzvaných uznatelných nákladech, tedy za služby a zboží hrazené českým subjektům. I po vrácení dvaceti procent zůstává velmi slušná částka, která by nebýt pobídek zamířila třeba do Maďarska, Rumunska nebo Polska…

To však do budoucna stejně hrozí. Situace se totiž za téměř deset let od zavedení pobídek změnila a jiné státy už nabízejí nazpět víc než 20 procent. Helena Bezděk Fraňková se sice nechce pouštět do nesmyslného předhánění, kdo nabídne víc, zvednutí alespoň o pět procent však považuje za nutnost.

Z většiny „konkurzů“ na místo natáčení nás totiž nízké pobídky předem diskvalifikují. Novela zákona je připravená, záleží však na politické vůli, jak rychle bude přijata.

Nižší pobídky v porovnání s jinými státy zůstaly jedinou výhradou, která na loňském setkání s hollywoodskými studii zazněla. Naštěstí přetlak natáčení v Evropě, především seriálů, je v současnosti tak velký, že si svůj díl ukousne i Česko.

Přesto celkový roční obrat filmového průmyslu nedosahuje takových čísel jako na začátku století. Pobídky tehdy neexistovaly, čeští filmaři těžili ze skvělého renomé a do Česka přijížděla jedna herecká hvězda za druhou.

Zlatá éra z přelomu století

Vše odstartoval v roce 1996 první díl série Mission: Impossible s Tomem Cruisem v hlavní roli. Děj akčního filmu naplno zpropagoval Prahu a demonstroval, že zvládneme zorganizovat jakékoli natáčení.

A to i navzdory tomu, že hlavní hvězda filmu nebyla spokojená se vstřícností českých úřadů a nechala se slyšet, že do Česka už tedy ne. O 14 let později při práci na čtvrtém dílu, tehdy už s čerstvě zavedenou dvacetiprocentní finanční injekcí, si však na to slavný herec už nevzpomněl.

Po adaptacích Bídníků z roku 1998 a Johanky z Arku o rok později následovala neuvěřitelná pětiletka plná hollywoodských bijáků s českou stopou. Agent bez minulosti, Hartova válka, Z pekla, Van Helsing, Kletba bratří Grimmů, Blade 2 či Rytíři ze Šanghaje. V Praze – a nejen tam – jste mohli potkat Bruce Willise, Seana Conneryho, Matta Damona či Hugha Jackmana.

Toto období zakončilo v roce 2006 Casino Royale, první bondovka s Danielem Craigem, jejíž polovina se natáčela v Česku. Tuzemský fanoušek si v ní najde celou řadu scén, kde může odhalit domácí reálie – karlovarský Grandhotel Pupp, náměstí v Lokti nebo interiér Národního muzea v Praze.

Bonbonkem je pak agentova cesta pendolinem na pokerový turnaj. Grandhotel Pupp dodnes nabízí pobytový balíček s názvem Agent 007. Turistické propagaci ale snímek moc nepomohl, neboť se kromě samotného úvodu v Česku vůbec neodehrává.

Spekulovalo se, že i následující bondovka by se opět mohla točit zde, jenže Česko už tehdy kvůli chybějícím finančním pobídkám prohrávalo s jinými zeměmi. Naštěstí se po roce 2010 situace opět začala zlepšovat. Konkurence v rámci Evropy ale zůstává nadále ostrá, protože svůj malý Hollywood si snaží hýčkat skoro všude.

Výběr hollywoodských trháků s českou stopou

Mission: Impossible (1996) a Mission: Impossible – Ghost Protocol (2011)

Tomu Cruisovi patří dík, že pomohl jako herec a producent nakopnout po revoluci tuzemský filmový průmysl. Malé role v prvním díle dostali Karel Dobrý a Marek Vašut, v tom čtvrtém byl Pavel Kříž po půlminutovém pobytu na plátně zabit.

Zatímco v jedničce je večerní Praha reklamou pro turisty, ve čtyřce Pražský hrad supluje Kreml a pražské ulice ty moskevské.

Z pekla (2001)

Skvělá práce českých architektů a výtvarníků, kteří dokázali na zelené louce stvořit pochmurnou londýnskou čtvrť Whitechapel v době řádění Jacka Rozparovače.

Vyšetřování se ujímá herecká hvězda první kategorie Johnny Depp. Natáčelo se v Praze, Kutné Hoře nebo na zámcích Dobříš a Kačina.

xXx (2002)

Pro českého diváka nechtěně komický a hodně nadsazený akční film, z něhož neznalý zahraniční divák získá dojem, že každý Čech se jmenuje Ivan, do Prahy se dá dojet ponorkou a naše zámky leží na úpatí alpských ledovců, z nichž na lyžích dokloužete pomalu až k Pražskému hradu. Vinu Dieselovi ve snímku sekunduje Petr Jákl.

Liga výjimečných (2003)

Snadno zapomenutelná komiksová adaptace, na níž je zajímavější zákulisí vzniku. Šlo o vůbec poslední celovečerní snímek Seana Conneryho, jehož rozladily neustálé hádky s režisérem.

Natáčení v létě 2002 narušila tisíciletá povodeň, která zalila Prahu. Connery během ní natočil video s žádostí o solidaritu, kterou rozeslal do světových televizí. Část výtěžku ze vstupného na premiéře v Praze o rok později, jíž se zúčastnil, putovala na obnovu města.

Hostel (2005)

Nízkorozpočtový horor, jenž se stal nečekaným diváckým hitem. Přestože se natáčel v Česku a hraje v něm písnička Michala Davida, dějově je zasazen na Slovensko, z čehož naši sousedé neměli radost.

Vykresluje zemi jako místo, kde se docela běžně odehrávají nechutné a sadistické věci. Zásadní role padoucha se chopil Jan Vlasák.

Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005) a Princ Kaspian (2008)

Adaptace prvního dílu fantasy série se natáčela převážně na Novém Zélandu, avšak pro obrázky zimní krajiny si režisér vybral oblast Českého Švýcarska.

Pozorný divák si ve filmu všimne mimo jiné skalního útvaru Pravčická brána. Natáčelo se rovněž v barrandovských studiích. I druhý díl série zamířil do Česka, byť spíše do ateliéru než reálných lokací.

Casino Royale (2006)

„Prague, Czech Republic“, dozvědí se diváci hned v úvodní scéně první bondovky s Danielem Craigem. Je to takové malé poděkování filmařů hostitelské zemi, neboť zbytek filmu se dějově odehrává jinde.

Našinec však celkem snadno pozná Karlovy Vary či Loket nad Ohří. Na konci každého snímku James Bond ujišťuje, že se vrátí, kvůli chybějícím finančním podmínkám se však tvůrci bondovek do Česka už nepodívali.

Wanted (2008)

Angelina Jolie a Brad Pitt na večeřích v pražských podnicích, to bylo v roce 2008 chutné sousto pro bulvární novináře. Pitt doprovázel svou partnerku na natáčení akčního filmu, v němž ztvárnila zkušenou agentku zaučující nováčka.

A českým divákům utkvěla v paměti hlavně její filmová jízda v žigulíku, zakončená nárazem do pendolina.

Jen my víme kde (2015)

Čínský film, který v Česku neviděl nejspíš skoro nikdo, zato v Číně stamiliony lidí. V romantickém příběhu hraje hlavní roli Praha, vykreslená jako pohádkově krásné město, což se podepsalo i na stoupajícím zájmu Číňanů o pobyt v naší metropoli.

Soumrak templářů (2017)

Seriál z produkce kanálu History mapuje poslední roky existence templářského řádu. Všech 18 dílů první i druhé série vznikalo v Česku.

Na Barrandově vyrostly úchvatné kulisy středověkých sídel, které v srpnu 2016 pohltil požár. Vznikla škoda za téměř 100 milionů korun. Seriál se navzdory tomu podařilo s půlročním zpožděním dokončit. Podle recenzentů i diváků však spíše než o historicky věrné dílo jde o rytířskou telenovelu.

Spider-Man: Daleko od domova (2019)

Filmy o superhrdinech z dílny studia Marvel patří v současnosti k nejsledovanějším na celém světě. Spider-Man v tomto snímku vyráží na školní výlet po Evropě a projede několik zemí.

V Česku se natáčelo loni v září a někteří šťastlivci ukořistili fotku s představitelem hlavní role Tomem Hollandem v pražských restauracích.

Trailer k filmu Spider-Man Daleko od domova

Video: Falcon

Carnival Row (2019)

Teprve na konci léta se diváci na platformě Amazon dozvědí, jak vypadá výsledek 108 dní dlouhého natáčení osmidílné série. Fantaskní svět viktoriánské Anglie se povedlo navodit jak v Praze, tak třeba na zámcích Frýdlant a Krnsko či na libereckém nádraží. Jde o jedno z nejnákladnějších natáčení v České republice.

Oficiální trailer k filmu je zatím jen v anglickém jazyce.


yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků