Učitel z Horního Slavkova loví celebrity na filmovém festivalu padesát let

Vášnivý lovec celebrit je vlastně jakýmsi neoficiálním kronikářem festivalu. V malém bytě v Horním Slavkově, vzdáleném od Karlových Varů dvacet kilometrů, jsou v jednom z pokojů na sobě naskládány papírové krabice, za každý festivalový ročník jedna.

Na každé z nich je tučně napsáno číslo, na té úplně poslední čtyřiapadesátka. Zatím je prázdná, ale brzy ji Vladimír Zábranský naplní. Stejně jako ostatní, v nichž je ukryta historie filmového festivalu v Karlových Varech. Vyskládané do komínku v sobě schovávají stovky autogramů a fotografií známých osobností z celého světa, které přijely na festival jako hosté.

„Sbírám autogramy nejen herců, ale i sportovců. Celkem jich mám přes sedm tisíc. Někteří sběratelé jich mají samozřejmě i třikrát více, ale jsem u nás asi jediný, který má nejucelenější sbírku podpisů všech hvězdných hostů z karlovarského festivalu,“ poznamenává Zábranský, pro něhož festival představuje vrchol jeho „lovecké sezony“.

„Nevynechal jsem jediný ročník. Jednou manželka chtěla na začátek července objednat dovolenou, ale já jsem to zatrhl. Když je festival, tak přes to vlak nejede,“ směje se bývalý učitel českého jazyka a dějepisu, jenž měl díky své profesi a letním prázdninám možnost se mnohem snáze festivalu zúčastnit. Dlouhá léta v době jeho konání denně do Karlových Varů dojížděl, posledních pět let však v lázeňském městě bydlí v některém z místních hotelů. Vynaložených peněz nelituje.

„Beru to jako dovolenou, nikam jinam nejezdím,“ říká Zábranský, který tuto tradici udržuje už od roku 1968.

K festivalovému dění se vlastně připletl tak trochu náhodou. „Studoval jsem tehdy ve Varech a kvůli tomu, že jsem neudělal zkoušku a čekal na opravný termín, jsem ve městě zůstal o několik týdnů déle. Během procházek městem jsem se nachomýtl i k právě probíhajícímu festivalu,“ vzpomíná.

Vzhledem k tomu, že měl u sebe fotoaparát, mohl zachytit hvězdné hosty. Mezi jeho první úlovky patřil populární český herec Miroslav Horníček, sovětský herec Vjačeslav Tichonov, známý z filmu Vojna a mír, nebo představitel jedné z hlavních rolí kultovní komedie Někdo to rád horké Tony Curtis. Toho potkal na lázeňské kolonádě.

„Byl to tenkrát zvláštní pocit potkat v komunistickém Československu hollywoodskou hvězdu takového ražení,“ dodává amatérský fotograf a sběratel podpisů. Právě jeho první získané autogramy patří třem výše zmiňovaným hercům.

„Pohotově jsem tenkrát vběhl do nedalekého papírnictví, koupil malý blok a nechal si jej podepsat,“ vykládá. Miroslav Horníček mu navíc druhý den autogram věnoval na jeho vyvolanou fotografii. Mimochodem o to, aby získal podpis na snímek, který sám pořídil, se Vladimír Zábranský snaží pokaždé.

„V minulosti jsem vždy jel domů do Slavkova, kde jsem fotografie vyvolal a druhý den jsem se vracel do Varů pro podpis,“ vypráví. Někdy se mu podařilo hvězdného hosta s vyvolanou fotografií ulovit, jindy takové štěstí neměl. Musel si proto vystačit třeba jen s podpisem zachyceným do svého bloku.

„Dneska už máte snímek během hodiny v ruce,“ usmívá se a dodává, že dříve pořídil maximálně deset fotografií, teď jich během jednoho dne zvládne udělat několik desítek. Jeho první snímky vznikaly na východoněmeckém fotoaparátu Penti, nyní již používá digitální zrcadlovku.

„Staré kinofilmy ale měly své kouzlo, když člověk musel čekat, zda se mu podařilo zachytit některou z osobností,“ svěřuje se s trochou nostalgie v hlase Vladimír Zábranský, který poznamenává, že v době komunistické éry vždy poctivě pročítal filmový časopis Kino, aby věděl, jak který zahraniční herec vypadá.

„Teď v době internetu je to mnohem snazší,“ říká muž, v jehož archivu je celá plejáda hvězd.

Když ho společně prohlížíme, je až neuvěřitelně pečlivě uspořádaný. Na rubu každého snímku nechybí rok vytvoření, místo a někde je dokonce i čas pořízení fotografie.

Mezi vyfotografovanými osobnostmi nechybí například taková jména jako Gregory Peck, Robert Redford, Franco Nero, Peter Fonda, Michael Douglas, Sharon Stoneová nebo Mia Farrowová či Leonardo DiCaprio.

„Ten byl ve Varech v roce 1994 jako teprve začínající herec. Mám jeho fotku i autogram, který má teď díky jeho obrovské popularitě mnohem větší cenu. Ale má opravdu příšerný rukopis,“ podotýká Vladimír Zábranský, který v sobě učitele nezapře.

K jeho nejcennějším úlovkům patří podle jeho slov fotografie a věnování od české herečky Ivy Janžurové, kterou zachytil v roce 1970 s manželem Stanislavem Remundou a jejich malou dcerou Sabinou. „Paní Janžurová mi tenkrát napsala, že té fotografie si mám vážit, protože Sabinka bude jednou daleko větší herečka, než je ona.“

Ze všech absolvovaných ročníků, letos to je pro vášnivého sběratele již jeho devětatřicátý (od roku 1958 se totiž festival střídal ob rok s festivalem v Moskvě až do poloviny devadesátých let pozn. red.), pak nejraději vzpomíná na rok 1990, kdy na festivalu panovala velice uvolněná atmosféra.

„Promítaly se tenkrát filmy, které byly dlouhá léta v trezoru,“ poznamenává.

A jak vlastně takový lov celebrit vypadá? „Postupně jsem zapojil rodinu. Pomáhá jak syn Vladimír, tak i vnoučata. Informace o tom, kdy a kde bude jaká hvězda, získávám na tiskových konferencích, dostávám rovněž zprávy do mobilu, že v určitou hodinu bude někde nějaký herec či herečka. Většinou je to tak, že syn běží pro podpis, já fotografuji,“ objasňuje Zábranský. Podle něj se však člověk musí obrnit trpělivostí.

„Někdy čekáte na podpis u hotelu i pár hodin. Někdy máte štěstí a potkáte dotyčného třeba na kolonádě. Jenže to má člověk zase trochu ostych požádat o autogram nebo fotografii,“ vysvětluje a dodává, že většina herců je velmi ochotná podepsat se i nechat vyfotit.

„Skvělý byl například John Travolta nebo Danny DeVito. Snad jediný, od koho nemám autogram, je americký herec Edward Norton. Ten podpisy nedával.“

Postupem let, jak karlovarský festival nabýval na popularitě, přibylo nejen návštěvníků, ale podle Zábranského také lovců autogramů.

„Na začátku nás bylo tak pět, nyní už čeká na podpis vždy zhruba dvacítka lidí,“ upřesňuje s tím, že kromě toho se také rozrostla ochranka, která hvězdy hlídá. „Někdy je proto obtížnější se k nim dostat,“ tvrdí amatérský fotograf a sběratel.

Ačkoli mu před objektivem stálo nespočet hvězd, do své sbírky by přece jen rád ještě ulovil jednu zahraniční celebritu.

„Obdivuji amerického herce Jacka Nicholsona. Kdyby přijel na festival a měl jsem možnost si ho vyfotografovat, měl bych ohromnou radost,“ svěřuje se nakonec se svým přáním Vladimír Zábranský.