Před deseti lety zemřel módní mág Yves Saint-Laurent

Lepší den na odchod si nemohl vybrat. První červnový den je obecně znám jako Mezinárodní den dětí, který se v roce 2008 stal osudným i módnímu mágovi Yves Saint-Laurentovi. Pokud marně hledáte společnou symboliku, pak vás možná navede jeho prohlášení, které pronesl u příležitosti svých padesátin.

„Vidím život očima dítěte. Proto nestárnu. Život je moje řemeslo, v němž pokračuje mé mládí a do něhož si promítám všechny své sny, vzpomínky a myšlenky.”

Yves Saint-Laurent žil celý život tak trochu životem nešťastného dítěte. Tvořil přenádherné modely, pomohl definovat módní průmysl, byl vizionářem, ale zároveň se potýkal s bipolární poruchou a depresemi. Jeho dlouholetý, nejen obchodní partner Pierre Bergé pro New York Times poznamenal: „Yves bohužel nebyl stvořen pro štěstí. Byl smutným člověkem, který neměl chuť do života. Občas byl šťastný, život byl však pro něj příliš těžký.”

Polovina padesátých let dala vzniknout největším jménům módního světa. Coco Chanel uvedla pohodlnou, a přesto prudce elegantní módu, která slaví úspěch i dnes. Christian Dior definoval siluetu "new look", které dominoval vypasovaný živůtek spolu s rozšířenou sukní, a Cristobal Balenciaga svět ohromil večerními šaty ve tvaru tuniky.

V té době do hry Haute couture (vysoké krejčovství) vstoupil nový hráč, sedmnáctiletý Yves Saint-Laurent. Do Paříže přijel s plnou podporou své poměrně movité rodiny s kufrem plným skic a jeho talent nenechal dlouho nikoho na pochybách. Christian Dior neváhal a okamžitě mladého Saint-Laurenta přijal jako svého asistenta, a tak se v roce 1955 začaly psát nové dějiny módy.

O dva roky později zemřel Christian Dior na infarkt a vedením značky byl pověřen tehdy jedenadvacetiletý Yves, který se tak stal nejmladším ředitelem velkého módního salónu na světě. První kolekce sklidily velkolepý úspěch, a dokonce vytáhly značku z červených čísel. Poté byl ale Saint-Laurent povolán francouzskou armádou do války proti Alžíru a následně byl z Dioru odvolán.

V roce 1960 se ale do Paříže vrátil a byl odhodlaný založit vlastní značku. Podařilo se mu to o rok později společně se svým milencem a obchodním partnerem Pierrem Bergé. Úspěch byl veliký.

Yves hledal odmalička inspiraci v maminčině garderobě, ale také v umění, a tak byly v jeho kolekcích k vidění nejen elegantní róby, ale také jiné druhy oblečení inspirované například pop-artem a setkáním s malířem Andy Warholem či africkým uměním.

Později se v jeho kolekcích zcela jasně objevil vliv malířů Mondriana a Matisse, který dominoval kolekcím sedmdesátých let. V osmdesátých letech to pak byly hlavně Slunečnice Vincenta van Gogha, které rovněž zdobily řadu modelů.

Největším trumfem a zároveň převratným objevem v dámském oblékání byl ale smoking, který Yves Saint-Laurent představil již v roce 1966 a od té doby se pravidelně objevoval v jeho kolekcích. „Žena je v kalhotách svůdná jen tehdy, nosí-li je žensky,“ poznamenal.

Mimo jiné byl také vizionářem a prvním velkým návrhářem, který zrušil rasovou bariéru a zařadil na přehlídková mola i modelky tmavé barvy pleti. V roce 1996 pak jako první přišel s nápadem uspořádat módní přehlídku na internetu.

Přestože se narodil do poměrně zámožné a milující rodiny, potýkal se celý život s přílišnou senzitivitou, hlubokými depresemi, labilitou i drogovou a alkoholovou závislostí. Osobní dispozice nezlehčovala ani jeho homosexuální orientace a traumatický zážitek z války, kde byl silně šikanován.

V roce 1958 se Saint-Laurent seznámil s o šest let starším novinářem Pierrem Bergé. Tak začal dlouholetý vztah, jenž nebyl jen vztahem milostným, ale také partnerským. Bergé se záhy stal uměleckým ředitelem a společníkem a nutno poznamenat, že bez něj by Saint-Laurentovo království nikdy nebylo tím, čím dnes je.

I přes jejich různorodý milenecký vztah byl Bergé Saint-Laurentovi po celý život oporou, dokonce se v roce 2008 i vzali. Krátce na to ale Yvesovi diagnostikovali rakovinu mozku a on ve stejném roce prvního června zemřel.

Většina majetku, který čítal stovky významných uměleckých děl, připadla Bergému, který jej prodal a výdělek společně se svým majetkem věnoval na výzkum choroby AIDS.

V roce 2012 se kreativním ředitelem firmy stal návrhář Hedi Slimane a pro značku Yves Saint-Laurent nastalo zemětřesení. Nikoliv snad, že by značka začala bankrotovat, ale Hedi si vybojoval kompletní rebrending celé značky a přejmenoval ji pouze na Saint Laurent. Tento odvážný krok vyvolal v módním světě velké pozdvižení. Jedni chválili snahu o modernizaci značky, zatímco druzí nemohli přenést přes srdce vyškrtnutí křestního jména zakladatele značky.

Dnes značku řídí pětatřicetiletý návrhář Anthony Vaccarell, který svými kolekcemi navazuje na Yvesovo dílo. Jeho modely symbolizují nadčasovost, provokaci, sex-appeal i eleganci – díky tomu se značka stále řadí do žebříčku nejoblíbenějších luxusních značek světa.