Na vzniku kazu se totiž významně podílí bakterie streptococcus mutans, která žije v ústech. Když se jí tam příliš daří, protože si dítě špatně čistí zuby nebo mu je špatně čistí rodiče, zvyšuje to pravděpodobnost vzniku zubního kazu.

Pokud vznikne, způsobí časem zánět dřeně a ze zubu se pak stane ložisko infekce. Stoupá riziko, že kaz zasáhne i další zuby, zejména ty okolní. Navíc se později snadno rozšíří z mléčných zubů na ty stálé, které je postupně začnou střídat.

Malé dítě se streptokoky nejčastěji infikuje od matky. Když ho krmí, běžně mu olizuje lžičku nebo savičku na flašce. To tolik nevadí, pokud má sama zuby v pořádku. Jenže často to tak není. Pak hrozí nákaza.

Stomatologové proto doporučují ženám, které chtějí otěhotnět, aby si nechaly odstranit všechny zubní kazy. Sníží tak množství streptokoků a logicky i riziko, že jimi později infikují své dítě. To je náchylnější, k nákaze, protože jeho ústní mikroflóra se teprve vytváří a není ještě plně stabilizovaná.

K zubaři s prvním zoubkem

Kdy u dítěte začít s ústní hygienou? Maminka by mu měla lehce vytírat ústa cípkem kapesníku nebo čisté pleny hned po prvním kojení, případně pití z lahvičky. Důležité je to pod rty, zejména horním, kde jsou malé slinné žlázy, takže se tato místa hůř sama čistí. Dítě si navíc zvyká na pocit čistých úst a na to, že se pusa po jídle pucuje. Pravidelná a důsledná péče je nezbytná, pokud rodiče uchránit své dítě od komplikací a bolesti.

Na návštěvu k zubaři je ideální přijít s dítětem ve chvíli, kdy se mu dásní prořeže první zub. To bývá kolem šestého měsíce života. A pak by tam mělo chodit každého půl roku. Není to jen důležitá prevence, ale i psychologie. Dítě si nespojuje hned první návštěvu zubaře s vrtáním zubů nebo jejich trháním, zkrátka s bolestí. Navíc získá slušnou šanci těmto nepříjemnostem předejít. Nejpozději by rodiče měli zajít s dítětem k zubaři ve dvou letech.

Speciální pasty pro děti

Když rodiče začnou dítěti čistit ústa zubním kartáčkem, měli by vybrat takový, který má malou hlavičku, aby se mu vešel do úst, a měkká, rovně zastřižená vlákna, aby mu byl co nejpříjemnější. Pro děti existují i jiné zubní pasty než pro dospělé. Obsahují méně fluoridu. To proto, že ve dvou až třech letech děti spolykají prakticky celou dávku pasty. Po pastách pro dospělé by jim pak hrozily bílé skvrny na zubech od příliš velkého množství fluoridu v organismu. Rodiče by měli čistit zuby dítěti zhruba do tří let věku. Pak už s tím může začít samo.

Mléčné jsou choulostivější

Je dobré, když si dítě přinese na pravidelnou prohlídku ke stomatologovi nebo k zubní hygienistce svůj kartáček, aby jim ukázal, jak si zoubky čistí. Lékař nebo hygienistka můžou opravit chyby, které přitom dělá. Navíc zkontrolují i to, jak kartáček vypadá. Bývá důležité, aby mu ho rodiče měnili včas. To znamená při prvních náznacích ohýbání nebo jiných deformací štětin. Užitečné je i to, když ho rodiče občas přelijí horkou vodou, aby ho zbavili bakterií, které se na štětinách usazují.

Co se týká péče o mléčné zuby, měla by být zvýšená, navzdory vžitým představám. Jejich sklovina totiž neobsahuje tolik minerálních látek jako druhé zuby, a snáz se proto na ní udělá zubní kaz.

Učte je včas

Naučit dítě to, aby si pravidelně čistilo zuby, navíc správným způsobem, je důležité proto, aby včas předešlo zbytečným problémům. Když se nenaučí základním návykům ústní hygieny v raném dětství, těžko s nimi bude začínat později. Navíc zkažené zuby a bolestivé zákroky u zubaře povedou k tomu, že se zubní ordinaci bude vyhýbat, jak to jenom půjde.

Praktické knížky:
Hodně užitečných rad najdete v knize Pečujeme o zdravý dětský chrup (nakladatelství CPress) nebo v knížce Péče o zuby a dásně (MM Publishing).

Další informace najdete také na adrese www.detskyusmev.org.