Milióny žen po celém světě tak s ulehčením odkládají pocit nedokonalosti, dalším stoupá sebevědomí. Zástupy mužů se opájejí pocitem zadostiučinění za svou preferenci žen s velkým pozadím.

Oxfordská studie podle médií dospěla k závěru o lepším zdraví a výkonnější mentální kapacitě žen typu Věstonické venuše na základě analýzy důsledků ukládání blahodárných omega-3 nenasycených mastných kyselin v hýždích a stehnech těchto žen.

Jde o látky, které se mimo jiné významně podílejí na průběhu těhotenství, na rozvoji dětského mozku a u dospělých lidí mají pozitivní efekt na správnou funkci očí, mozku a srdce. Tuk v mateřském mléce pochází zejména z oblasti hýždí a stehen, proto takto vybavené ženy mají mléko „lepší“ než ty štíhlejší.

Další často používaný argument pro velebení bytelně stavěných žen má i evoluční vysvětlení. Muži mají tendenci preferovat ženy s mohutnější pánví, které díky tomu snadněji absolvují porod a jejichž tělesná konstituce je i předpokladem pro úspěšnější péči o dítě. Zdravý a potažmo chytrý potomek je pro muže reprodukčním imperativem.

Vrtěti pravdou

To je všechno vědecky prokázaná pravda. Hloubavého čtenáře ale překvapí, jak s ní šikovní novináři dokážou pracovat, aby přitáhli čtenáře. Snad poprvé se tyto poznatky objevily v denním tisku na podzim roku 2007, kdy list Chicago Tribune přinesl pod titulkem Teorie mozku a zadku zprávu o výzkumu univerzitních vědců z Pittsburghu a z kalifornské Santa Barbary publikovaném v odborném časopise Evolution and Human Behavior.

Na ten se odvolal list New York Post, když v roce 2010 citoval jednoho z autorů Konstantinose Manolopoulose. „Důležité je to, kde je tuk uložen, tvar těla,“ shrnul oxfordský vědec informace v novinovém článku o populárním rozdělování tlouštíků na hrušky a jablka.

„Tuk kolem boků a na stehnech je dobrý, kolem pasu a na břiše špatný,“ řekl Manolopoulos s tím, že břišní uložení tělesného tuku znamená větší riziko srdečních chorob. Současně to vysvětluje, proč bývají tyto choroby u mladších žen řidší než u stejně starých mužů a proč výskyt infarktů u žen stoupá po menopauze, kdy se tuk začíná usazovat uprostřed těla.

„Nemusíte z toho mít špatnou náladu,“ vzkázal Manolopoulos ženám se silnějšími stehny a většími hýžděmi. „Váš tvar těla z hlediska zdraví znamená výhodu.“

Jak je důležitý správný titulek

Dalšího mediálního zájmu se ženám s figurou přesýpacích hodin či hrušky dostalo o tři roky později, kdy magazín Elite Daily, televize ABC News a další zveřejnily zprávu z Oxfordu. Víceméně nezáživnou odbornou stať nesoucí název Gluteofemoral Body Fat as a Determinant of Metabolic Health (Tělesný tuk v oblasti hýždí a stehen jako určující faktor výměny látkové) list „přetvořil“ v článek o přednostech žen s velkým pozadím, což podtrhl chytlavým titulkem Velký zadek – zdravý zadek. Ženy s velkým zadkem jsou chytřejší a zdravější.

„Ochranná role spodní části těla, tamního tuku, je to, co nás překvapilo,“ citoval s tříletým zpožděním Elite Daily z vědecké práce zveřejněné v lednu 2010 v časopise International Journal of Obesity. A poctivě v citátu pokračoval: „Ochranné vlivy tuku v zadní spodní části těla byly potvrzeny už v mnoha předchozích studiích, jež záležitost zkoumaly z různých pohledů včetně věku, obezity a příčin úmrtí.“ A přičinlivě dodal, že správně silnější ženy nenosí jen neužitečnou váhu, ale jsou tak chráněny před cukrovkou, srdečními chorobami a dalšími problémy souvisejícími s obezitou.

Televize ABC zprávu rozšířila o konstatování, že ženy s velkou zadnicí mívají nižší hladinu cholesterolu v krvi a lepší produkci hormonů metabolizujících cukry. Autor příspěvku vysvětlil, že k větším zadním tělesným partiím je třeba dostatek omega-3 mastných kyselin, které podporují rozvoj mozku.

Karikatura otrokyně Sartjee z jihoafrického etnika Khoikhoi, zvané hotentotská Venuše a předváděné v evropských cirkusech v 19. století, proti skutečné podobě křováckých žen moc nepřeháněla.

Karikatura otrokyně Sartjee z jihoafrického etnika Khoikhoi, zvané hotentotská Venuše a předváděné v evropských cirkusech v 19. století, proti skutečné podobě křováckých žen moc nepřeháněla.

FOTO: Profimedia.cz

Bez další citace také připomenul, že podle výzkumů jsou děti žen s širšími boky intelektuálně výš než děti žen štíhlých a méně zakulacených.

Vědci prý rovněž porovnávali složení hormonů produkovaných tělesným tukem z břicha, nohou, boků a hýždí a objevili, že tuk ze zadních a nižších tělesných partií ženského těla představuje pro jejich potomky prevenci proti diabetu. A chytrost nositelek velkých hýždí byla na světě.

Co věda naznačí, média dořeknou

„Jestliže už máte být tlustší, budete na tom líp, když se vám tuk bude usazovat dole vzadu,“ citovala televize Michaela Jensena, primáře endokrinologie na prestižní Mayo Clinic.

„Lidé s tělem tvaru hrušky bývají zdravější než jiní relativně stejně zakulacení. Objevuje se u nich méně infarktů i diabetu.“ Hormony produkované tukovou tkání v hýždích a stehnech pomáhají podle televize ve štěpení cukrů a dalších tuků (což je ovšem nesmysl, tuky nejsou cukry), zatímco bílkoviny z břišního tuku mají opačný efekt. A na podporu tvrzení o chytřejších a zdravějších „věstonicky venušoidních“ ženách opět citovala doktora Jensena: „Sice nevíme proč, ale je zřejmé, že ze zdravotnického hlediska jsou štíhlí lidé stejně zdraví jako ti, kteří mají nastřádaný tuk uložený na těle dole vzadu.“

Takže jak je to s velkými zadky doopravdy? Na počátku byly dvě práce oxfordských vědců. Z roku 2007 o poměru obvodu pasu a boků v souvislosti s celkovým zdravím a z roku 2010 o srovnání zdravotních dopadů gluteofemorálního (na hýždích a stehnech) a viscerálního (útrobního) tuku.

„Rozložení tělesného tuku je nejvýznamnějším faktorem pro metabolické zdraví. Hýžďový a stehenní tuk se vyznačuje specifickým vlivem na výkon metabolismu a kardiovaskulární soustavy. Pozitivní vliv hýžďového a stehenního tuku byl již mnohokrát prokázán na početných souborech pacientů. Na základě výzkumů in vitro i na dobrovolnících přibývá důkazů, že jde o důsledek rozdílů v regulaci příjmu a výdeje mastných kyselin v tukových tkáních spodní části těla. Ještě významnějšími se jeví souvislosti mezi ztrátou hýžďového a stehenního tuku a zvýšením rizik poruch výměny látkové a vzniku srdečně cévních chorob,“ uvádí oxfordská práce z roku 2010. Tedy ani slovo o inteligenci a jen opatrné zmínky o snížení některých zdravotních rizik.

Podruhé, potřetí, počtvrté…

O závěrech informoval v roce 2010 New York Post, aniž by ještě použil zkratky velký zadek = zdraví a chytrost. Současně informaci poskytla televize ABC, která ji použila jako argument zlehčující zdravotnickou kampaň vyzývající k boji proti šířící se nadváze a obezitě fyzickou aktivitou.

O tři roky později se k tématu vrátil časopis Elite News, ale prezentoval ho jako novinku. Jeho článek vyhlašující již naplno ženy s velkým pozadím jako zdravější a chytřejší, převzala četná další média. Informace ale nevycházela ze skutečného zdroje, nýbrž ze tři roky staré zprávy ABC, a pouze se odvolávala na výzkum Oxfordské univerzity. Ve skutečnosti ale nešlo o výzkum v pravém slova smyslu, nýbrž o odborné a souhrnné zpracování dílčích vědeckých poznatků.

Letos v únoru informaci oprášil britský vlivný časopis Cosmopolitan. Necitoval původní stať z Oxfordu a zjištění rovněž prezentoval jako novinku – šest let po prvním publikování.

V dubnu se pak téma začalo objevovat na sociálních sítích a opět jako převratná novinka.

„Ženy s oblými tvary jsou inteligentnější a odolnější vůči metabolickým chorobám, zjistila univerzita v Oxfordu,“ napsal jistý britský bloger na svých stránkách věnovaných zdravému životnímu stylu a po něm řada dalších. A senzační zpráva oslavující velké ženské pozadí vyrazila znovu do světa. V minulých dnech zaplavila i český Facebook.