Článek
Nemoc se u Roberta začala projevovat velmi podobně jako běžné nachlazení. Několik dní měl kašel, rýmu a zvýšenou teplotu. Rodiče tak zůstávali v klidu. Po několika dnech se ale chlapcův stav rapidně zhoršil. Vystoupala mu teplota, zrychlil se mu dech, kůži měl bledou a nohy velmi studené, navíc začal i při lezení kulhat. Rodiče tak okamžitě Roberta převezli do nemocnice, kde mu i vzápětí byla diagnostikována pneumokoková meningitida.
Lékaři tak okamžitě začali bojovat o chlapcův život. Pneumokoková infekce způsobuje zánět mozku a míchy. Více jak 20 % dětí na tuto infekci umírá. Jedinci, kteří nemoc přežijí, pak často trpí celoživotními následky - hluchotou či poškozením mozku.
Jelikož byl stav skutečně vážný, lékaři ho převezli na pediatrickou jednotku intenzivní péče. Po několika hodinách to vypadalo, že u Roberta začíná zabírat léčba antibiotiky a jeho stav se začal zlepšovat. Jenže po chvíli se objevil další zánět - tentokrát mozku a nastala série mozkových mrtvic, v jejichž důsledku se v mozku utvořila velká krevní sraženina, která se i nadále zvětšovala a chlapec se ocital na pokraji smrti.
Riskantní rozhodnutí
"Jedná se o opravdu agresivní nemoc. Navzdory tomu, že se začal stav Roberta zlepšovat, rázem u něj došlo k obratu a jeho stav se ještě víc zhoršil a my museli opět bojovat o záchranu jeho života," vysvětloval pro Daily Mail Robertův ošetřující lékař - dětský neurolog profesor Colin Kennedy.
Proto se se svým kolegou doktorem Neilem Thomasem rozhodli pro léčbu aspirinem. Ve skutečnosti to byl velký risk, jelikož léčba aspirinem u dětí s meningitidou se běžně nedoporučuje, je s ní spjato příliš mnoho rizik. Jak ukázal následující čas, jejich risk se skutečně vyplatil. Aspirin si poradil s krevní sraženinou v mozku a stav chlapce se začal opět zlepšovat.
Již čtvrtý den po nasazení aspirinu byl Robert převezen z intenzivní péče zpět na běžné lůžko. Začal se velmi rychle uzdravovat. Dnes je z něho dvouletý zdravý chlapec bez jakýchkoliv následků.
