Podle poslední studie České společnosti porodních asistentek při propuštění z porodnice výlučně kojí 82,6 % českých žen, v šestém měsíci života dítěte pak 67,2 %. Navíc řada žen kojí dokonce déle než jeden rok, i když v tomto případě už nejde primárně o zajištění výživy.

„Kojení do dvou let věku dítěte nebo déle podle jeho potřeb vřele doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). V této době již kojení plní spíše funkci emocionální než výživovou a poskytuje dítěti pocit bezpečí a klidu,“ popisuje porodní asistentka Darina Smíšková, která má čtrnáctiletou praxi a je členkou České společnosti porodních asistentek. Než se však čerstvá maminka k tomuto hezkému a oboustranně prospěšnému rituálu dopracuje, může to chvíli trvat.

Někdy stačí, aby maminku dětské sestry nebo lékaři nedostatečně informovali – tedy že má první dny přikládat dítě k bradavce co nejčastěji, zhruba každé dvě až tři hodiny. Případně jí po císařském řezu nosí dítě na přikládání v delším intervalu. Pokud se jí ani tři dny od porodu mléko ještě nevytvoří, dětský lékař či sestra konstatují, že miminko příliš ubývá na váze a bude potřeba nasadit výživu umělou.

Čerstvou maminku, která právě prožívá hormonální smršť, je ze všeho vyděšená a nejistá a právě absolvovala svou první – a zdaleka ne poslední – probdělou noc, to spolehlivě rozhodí. V ten okamžik ji trápí otázky: Co udělala špatně? Bude horší matkou, když umělou výživu odmítne a pokusí se počkat na vlastní mléko? Nebo když rezignuje a nakrmí dítě umělou výživou?

Podle porodní asistentky Dariny Smíškové může být příčin pomalého nástupu laktace celá řada. „Například psychické a hormonální vlivy, špatná technika kojení, poruchy sání dítěte, nedostatečná výživa matky… Jen velmi malé procento žen ale trpí takovým problémem, který by kojení znemožnil úplně.“

Nejdůležitější je proto podle ní zachovat klid, protože novorozenec pozná, když je jeho matka ve stresu, a podle toho také reaguje. „Každá maminka a miminko jsou individuální a i zdánlivě stejný problém může mít jiné řešení. Proto radím maminkám, aby se neupínaly na rady z internetových debat a raději se obrátily na odborníky – porodní asistentku nebo laktační poradkyni,“ dodává.

Co může pomoci

Základem je miminko pravidelně a co nejčastěji přikládat k prsu. Pokud má potíže se sáním, případně je velmi spavé a vy jej nechcete každé dvě tři hodiny budit, může vám pomoci odsávačka mléka. Ta vás zároveň může uklidnit v tom smyslu, že na vlastní oči uvidíte, jestli už se vám mléko vytvořilo.

Pokud ji potřebujete jen na prvních pár dní, případně na příležitostné odsávání, postačí vám odsávačka manuální. Pokud víte, že ji intenzivněji využijete i v budoucnu, oceníte spíše odsávačku elektrickou.

Odbornice přes kojení také doporučují podpořit laktaci pomocí homeopatik. „Obecně mám s homeopatiky v těhotenství, při porodu a během kojení velice dobré zkušenosti. Jak osobní, tak i ze strany klientek. Na podporu tvorby mléka se užívá třikrát denně pět granulí Ricinus communis v ředění 5 CH, ovšem pozor – nepodávejte je v prvních dnech, kdy se prsa teprve začínají nalévat, protože by mohlo dojít k nadměrné tvorbě mléka,“ upozorňuje odbornice.

Pokud se ženě tvoří v prvních dnech a týdnech mléka naopak víc, než miminko potřebuje, doporučuje odbornice před kojením malé množství mateřského mléka odstříkat, aby prso nebylo tvrdé a dítě nemělo potíže s přisátím.

„Při nadměrné tvorbě nedoporučujeme mléko nijak razantně odsávat, protože by se jeho produkce mohla ještě zvýšit. Jiná situace ovšem nastává v případě, kdy má již žena prsa zatvrdlá nebo se jí vytvoří zánět. V tomto případě se odsávání doporučuje,“ popisuje porodní asistentka.

Kojení může bolet

Ani poté, co se novopečená maminka rozkojí, ještě nemá vyhráno. Kojení ji totiž může poměrně bolet. „Citlivé a bolestivé bradavky jsou normální, ale pouze v prvních dnech po porodu. Pokud bolest a problém popraskaných bradavek přetrvávají dále a nelepší se, většinou bývá příčina ve špatné technice kojení – tedy ve špatné poloze při kojení, uchopení a držení prsu, přisátí a sání novorozence. Zde by opět měla přijít ke slovu laktační poradkyně nebo porodní asistentka,“ vysvětluje Smíšková.

Pokud ovšem potřebujete ulevit od bolesti okamžitě a nechcete kvůli tomu zdárně nastartované kojení přerušovat, vybavte se trpělivostí, speciálním krémem na bradavky a chrániči bradavek, případně vyzkoušejte i prsní termovložky.

„Chrániče bradavek chrání rozpraskané bradavky během kojení. Bývají vyrobeny z velmi kvalitního a jemného silikonu, miminko se přes ně snadno přisaje k prsu a během kojení se stále může dotýkat pokožky, cítit ji a nadále stimulovat tvorbu mléka sáním,“ popisuje Silvie Dittertová ze společnosti Philips Avent.

„Případně doporučuji vyzkoušet prsní termovložky, které se ochlazené a v ochranném obalu přikládají k prsům a mírní bolest. Jejich výhodou je, že se dají použít i v nahřáté variantě, například když je potřeba mléko před kojením uvolnit,“ dodává.

Zánět v prsou

Ještě v porodnici nebo během šestinedělí (případně i později) se také ženě může vytvořit zánět prsu. Jde o poměrně závažnou komplikaci, která se projevuje teplotou s třesavkou a prs je horký, zarudlý a bolestivý. Nejčastějším původcem bývá stafylokok, který se do prsa dostane přes poraněnou bradavku.

„Je nutné věnovat pozornost již prvním příznakům, například bolestivému místu či zatvrdlině. Zkuste střídání teplých (před kojením) a studených (po kojení) obkladů, odstříkejte 10 až 20 ml mléka před vlastním kojením, případně po kojení, a kojte i z postiženého prsu, pokud vám to bolest dovolí. Pokud ne, opět odstříkávejte až do pocitu uvolnění. Důležité je také přizpůsobit techniku kojení, a to tak, že brada miminka směřuje k postiženému místu, čímž jej drobně masíruje a napomáhá tak k uvolňování mléka. Lékař vám také obvykle předepíše antistafylokoková antibiotika a analgetika na bolest. Rozhodně ale při zánětu prsu kojení nepřerušujte, protože vaše tělo produkuje při probíhajícím zánětu protilátky, které miminko chrání,“ zdůrazňuje porodní asistentka.

V rámci prevence zánětu prsu by měl lékař ženě již během těhotenství bradavky zkontrolovat, a pokud zjistí, že jsou ploché nebo vpáčené, doporučit jí tzv. formovače bradavek. Během kojení je také potřeba dodržovat hygienu a bradavky ošetřovat vhodnými mastmi, které brání vzniku trhlinek a poranění. A samozřejmě dodržovat správnou techniku kojení.

„Dobrou zprávou je, že po skončení šestinedělí se produkce mateřského mléka obvykle přizpůsobí potřebám dítěte a žena již má osvojenou správnou techniku kojení a bradavky navyklé na kojení. Z procesu, který na začátku mohl vypadat komplikovaně, se pak najednou stává něco, co probíhá naprosto přirozeně a ještě více upevňuje vazbu mezi maminkou a dítětem,“ uzavírá Darina Smíšková.

Kojení

Zleva: Avent Pohodlná dvojitá elektrická odsávačka mateř. mléka SCF334/02. Po zapnutí začne odsávačka automaticky prs jemně stimulovat, aby se mléko uvolnilo. Cena 7599 Kč; Avent Termovložky pro péči o prsa - za studena k mírnění bolesti či přeplnění prsů, za tepla ke stimulaci toku mléka před kojením. Cena 519 Kč; Weleda Olej na masáž prsů 50 ml, podporuje tvorbu a uvolňování mateřského mléka. Cena 319 Kč; Medela Purelan 100 mast 37 g, vyrobena ze 100% čistého lanolinu (ovčí tuk) bez chemických a konzervačních látek, vhodná na popraskané bradavky. Cena 269 Kč; Bepanthen Care Mast pečuje o kojením namáhané bradavky. Cena 124 Kč; Tommee Tippee Sáčky na mateřské mléko 36 ks - pro uskladnění odsátého mateřského mléka. Cena 359 Kč; Yoomi 5oz Bottle - Y15B - velmi měkká savička suplující bradavku. Cena 250 Kč

FOTO: archiv firem