Vědci sledovali 300 předčasně narozených dětí s velmi nízkou porodní hmotností a došli k jednoznačnému závěru. Většina z těchto dětí trpí i ve věku 8-18 let častěji obstrukcemi dýchacích cest než děti narozené v termínu a s normální porodní hmotností.

„U zdravých těhotných žen se povrchově aktivní látky na plicích dítěte utvářejí kolem 34. - 35. týdne těhotenství. Děti narozené před tímto obdobím mají těchto aktivních látek nedostatek a tím u nich dochází k potížím s dýcháním i po porodu,” vysvětluje pro Daily Mail pediatr a vědecký pracovník Lex Doyle z australské Royal Women's Hospital.

Klasické těhotenství trvá čtyřicet týdnů a děti, které přicházejí na svět po 37. týdnu jsou považovány za narozené v termínu. Děti narozené před tímto termínem pak mohou mít bezprostředně po porodu potíže s dýcháním a trávením mateřského mléka. U některých se pak mohou objevit problémy dlouhodobého rázu, jako zhoršení zraku, sluchu či kognitivních schopností. Objevit se mohou i problémy sociálního a behaviorálního rázu.

Velmi problematické pak může být u dospívajících předčasně narozených dětí kouření. Z výzkumu vyplynulo, že mladiství kuřáci měli mnohem horší plicní funkce než ti, kteří nikdy nekouřili. Bohužel mnozí z nich zapomínají, že plíce se vyvíjejí  až do dvaceti let věku a kouření tak u nich může mít mnohem horší důsledky než u dospělých kuřáků.

Lékaři tak doporučují, aby předčasně narozené děti byly z pohledu plicní kapacity sledovány až do dospělosti. „Pokud se u nich objeví jakékoli problémy s dušností, zejména při cvičení, měl by o tom vždy být informován lékař. Může to upozornit na obstrukce dýchacích cest, ale i astma,” dodává doktorka Marjaana Tikanmakiová z finského Národního institutu pro zdraví a sociální péči.