Jak česká floristka soutěžila v belgickém klášteře

Naaranžovat květiny tak, aby výsledek potěšil oko laika a zároveň splnil často komplikované zadání poroty, navíc hned v několika disciplínách – to je úkol floristů na mistrovství Evropy do 25 let.

Byť o soutěži možná slyšíte poprvé, vězte, že se pod názvem Eurofleurs koná už od roku 1998, zpravidla se tak děje každé čtyři roky. Minule ji hostil chorvatský Split, letos se pořadatelství ujal belgický Sint-Truiden.

Když do města přijíždíme, ještě nic nenapovídá tomu, že by se právě zde mělo konat mistrovství s mezinárodní účastí. Sint-Truiden je vzdálený necelých padesát kilometrů od hranic s Nizozemskem, žije v něm okolo čtyřiceti tisíc obyvatel a na první pohled působí nenápadným, snad až ospalým dojmem. Ovšem když vcházíme do kláštera Minderbroeders v centru města, kde třídenní soutěž za účasti odborné i laické veřejnosti vrcholí, vidíme úplně jiný, rozhodně ne ospalý obrázek.

Show začíná hned po vstupu do kláštera. Místo františkánských mnichů nás vítají pohádkové bytosti na chůdách. Na zeleném obličeji vytvářejí roztodivné grimasy a k zakousnutí nám nabízejí, poněkud netradičně, hrušku – město Sint-Truiden a jeho okolí je totiž vyhlášeným ovocnářským regionem.

Diváci se pomalu usazují do šesti dlouhých řad podél pódia a na klavír se postupně hrají hymny všech deseti účastníků: od České republiky, přes Finsko či Maďarsko až po domácí Belgii. S prvními tóny hymny vždy nastoupí daný soutěžící a jeho asistent na pódium, společně ho projdou od jednoho konce k druhému a neustále mávají praporem v národních barvách.

Českou republiku reprezentuje Iva Bouzková, která v roce 2015 vyhrála domácí mistrovství floristů Děčínská kotva. Asistuje jí Michaela Moudrá, tu nominovala česká odborná porota. Když teď s českou vlajkou procházejí po pódiu, obecenstvo, s hojnou českou účastí, fandí jako na fotbalovém zápase. Takovou událost klášter určitě ještě nezažil, a to byl postaven už v roce 1735. Jindy by taková atmosféra byla nepřípustná, pro dnešní večer nám však františkánští mniši udělují výjimku.

Účastníci plnili úkoly už v předchozích dvou dnech, to však do kláštera ještě nesměla veřejnost.

„Ve všech disciplínách by se mělo objevit ovoce,“ připomíná mi Michaela Moudrá ještě před zahájením večerního programu, že se nacházíme v ovocnářském regionu.

S disciplínami si pořadatelé opravdu vyhráli, hned v té první zadali následující úkol: znázorněte pokušení jablka, kterému Adam a Eva nedokázali odolat. Každý úkol má svá omezení. V tom prvním například mohli účastníci používat řezané květiny, hrnkové rostliny a zeleň, zároveň však museli do svého díla zapojit tři stromky dlouhé 190 centimetrů.

Potřeba jsou šikovné ruce, ale i dobré nápady. Češky třeba v prvním úkolu vytvořily drátěnou konstrukci ve tvaru ruky. Ta uprostřed tří stromků a květin nabízí jablko v otevřené dlani, až má člověk chuť se pro ně natáhnout.

Druhou disciplínou byl dort na svatební hostinu s názvem „Když květiny potkají ovoce“, tou třetí kytice na „Svatbu v babím létě“. Soutěžící znali své úkoly s dostatečným předstihem, u organizátorů si ještě před příjezdem do Belgie mohli objednat květiny za osm set eur, tedy přes dvacet tisíc korun.

„Pouze u svatební kytice to bylo naopak, na tu jsme si musely všechen materiál samy přivézt,“ popisuje Michaela. V této disciplíně tak mohly zanechat českou stopu. „Na květinu jsme na silonu navlékly české korálky, které znázorňují rosu babího léta,“ vysvětluje Iva. „A celá konstrukce je vypletená z české vlny, takže svatební kytice je opravdu domácí,“ dodává zase Michaela.

Asistentka, v našem případě Michaela, může ve vyhrazeném čase pomáhat s tvorbou konstrukce, třeba zmíněné ruky s jablkem. Samotné aranžování květin však zůstává na Ivě.

„Vždy se hodnotí jak vzhled, tak technika provedení,“ vysvětluje Michaela pravidla. Nejdříve své body udělí porota, zhodnotí jedinečnost díla, harmonii barev nebo stabilitu konstrukce. Z tohoto hodnocení pak může jiná, technická komise zase body odečítat, když se nepoužijí všechny předepsané materiály nebo se jinak poruší pravidla, tzv. propozice.

Prostory kostela z 18. století přitom mají svá specifika. „Nesmíme používat svíčky a spreje, abychom nic nepoškodily. Přitom právě spreje se ve floristice používají často,“ dává Iva příklad. „Také nám řekli, abychom se chovaly s úctou k danému místu,“ dodává česká reprezentantka.

Je čas vrátit se zpět do atmosféry závěrečného večera, kdy soutěžící předvádějí přímo na pódiu poslední dvě disciplíny. Nejdříve musí květinami a ovocem ozdobit modelku v zelených šatech, podle úkolu z ní mají vytvořit „Královnu ovoce“.

Konečně závěrečná disciplína je do poslední chvíle překvapením i pro samotné soutěžící. Před sebe dostávají krabici s tajným obsahem, kterou všichni otevírají naráz na pokyn moderátorky večera. Úkolem je z poskytnutých „ingrediencí“ vytvořit za 45 minut vázanou kytici na téma „Ať je to divoké“.

Jak si se všemi disciplínami poradila česká soutěžící, to lépe než všechna slova vyjádří doprovodné obrázky. Sami tak můžete ohodnotit výsledky celkem tří dnů usilovné práce. Jak ale hodnotila samotná porota? Vyhlášení vítězů je ohlášeno na jedenáctou večerní a začíná na minutu přesně. Pořadatelé neztrácejí čas a hned začínají od třetího místa.

Bronz bere Finka Heli Haapataloová, stříbro „domácí“ Belgičan Sören Van Laer. Zlatý je nakonec na první pohled nenápadný účastník soutěže, rodák z města Vásárosnamény, Maďar Gábor Nagy. Na další pořadí si musíme ještě počkat.

Až okolo půlnoci se dozvídáme, že Iva Bouzková se umístila na šestém místě a za sebou nechala země jako Velká Británie či Německo.

„Pro mě to bylo hlavně zpestření, pracuji v zahradním centru v Děčíně a na tom se nic nezmění,“ říká skromně, avšak hned dodává, že by si ráda vyzkoušela i „seniorské“ soutěže, třeba českou Děčínskou kotvu hned příští rok. Tam by se měla objevit i její kolegyně Michaela Moudrá.

„Doteď jsme se potkávaly na soutěžích jako soupeřky, ale pořádně jsme se poznaly až tady. A sedly jsme si,“ říkají shodně s tím, že si spolupráci určitě zase někdy vyzkoušejí. Skončit šesté nejlepší v Evropě je totiž více než dobrý začátek.