Hlavní obsah
Ukrajinský prezident Vikror Jušenko (vlevo) předává Banderovu vnukovi titul Hrdina Ukrajiny. Foto: Mykola Lazarenko, Reuters

Zakladatel banderovců byl posmrtně vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny

Čestným titulem Hrdina Ukrajiny ocenil v pátek ukrajinský prezident Viktor Juščenko Stěpana Banderu. Tento nacionalista bojoval za samostatnost Ukrajiny na čas spolupracoval i s Němci. Jeho bandy zabíjely i v Československu.

Ukrajinský prezident Vikror Jušenko (vlevo) předává Banderovu vnukovi titul Hrdina Ukrajiny. Foto: Mykola Lazarenko, Reuters
Zakladatel banderovců byl posmrtně vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny

Podle prohlášení prezidenta Juščenka na výnos "čekaly mnoho let milióny Ukrajinců". Juščenko uvedl, že Bandera byla vyznamenán za "obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát". Titul převzal z Juščenkových rukou Banderův vnuk Stěpan. Slavnostní akt nepochybně posílí roztržku Ukrajiny s Moskvou, která doprovázela celé Juščenkovo prezidentství.

Ruská agentura ITAR-TASS napsala, že "ozbrojenci z UPA mají na svědomí množství zločinů, mezi nimi vyvraždění víc než 100 000 Poláků, Čechů a Židů v západní Volyni". Zvěrsky byly podle agentury usmrceny i tisíce Ukrajinců, kteří do UPA odmítli vstoupit. "Juščenko posmrtným vyznamenáním Bandery riskuje zhoršení vztahů s Polskem, které považuje za nejbližšího spojence," napsala ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty.

Představitelé slovenských protifašistických a odbojářských organizací udělení titulu Banderovi odsoudili a označili to za provokaci.

Banderův život

Stěpan Bandera ve svých dvaceti v roce 1929 vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého.

Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele proněmeckého.

Krátce po zahájení hitlerovského útoku na SSSR v roce 1941 se z popudu Berlína podílel na vyhlášení ukrajinského státu. Tento krok však později odmítl přes německý nátlak odvolat a tři roky strávil v koncentračních táborech. Jeho hnutí ale fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala.

UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 000 lidí. Po obrácení postupu fronty se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij, který pak přeběhl na Západ.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků