Hlavní obsah

Tání arktického ledu se od loňska opět zrychlilo, varují vědci

Ani uplynulá zima, která byla v Arktidě mimořádně tuhá, nepřispěla k trvalejší obnově její ledové pokrývky. Údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC) uvádějí, že přestože byl na začátku roku ledovec silnější než o rok dříve, v červnu už byl opět na stejné úrovni jako v roce 2007, kdy byl zaznamenán jeho rekordní úbytek.

Foto: Profimedia.cz

Masivní tání arktického ledu by mohlo mít katastrofální následky pro zdejší život.

Článek

"Přes zimu ledovec zesílil, i když zůstal hluboko pod dlouhodobým průměrem," řekla BBC Julienne Stroeveová z pobočky NSIDC v Coloradu. "Došlo tedy k částečnému zotavení, ale ve skutečnosti je už nyní většina ledového masivu tak tenká, že v případě teplotně průměrného léta může prostě odtát," upozornila.

Vědci, kteří sledují stav arktického ledovce, varují, že se za poslední dobu ztenčil natolik, že nyní rychleji odtává, a celá oblast "věčného ledu" by mohla být do pěti až deseti let během letního období zcela bez ledu.

Dosavadní předpovědi přitom uváděly, že arktický led roztaje někdy mezi lety 2040 až 2100.

Letní tání vloni zmenšilo rozlohu severního polárního ledovce na 4,13 miliónu čtverečních kilometrů, což je nejméně v moderní historii Země.

Hrozí doba ledová?
Následky mohou být citelné hlavně pro západní Evropu, jejíž klima příznivě ovlivňuje Golfský proud proudící z tropické oblasti Karibského zálivu napříč Atlantikem k severu Evropy. Vlivem tání ledovců vniká do severních partií Atlantiku velmi chladná sladká voda, která by mohla teplé mořské proudění narušit či úplně zastavit. Evropu by tak čekalo prudké ochlazení, kteří někteří odborníci nazývají novou dobou ledovou.

Tající led uvolnil cestu mezi oceány, státy se o ni přou

Poprvé od roku 1978 uvolnil tající led legendární severozápadní cestu z Atlantiku do Tichého oceánu, jež bývá celý rok blokována ledem. Celoroční zpřístupnění této námořní cesty by zvýšilo lodní dopravu v oblasti a nežádoucí změny ještě urychlilo. Plavidla by na cestě mezi Evropou a Asií ušetřila cestou přes Arktidu tisícovky kilometrů oproti dosavadní plavbě přes Panamský průplav.

Otevření severozápadní cesty už ale vyvolává mezinárodní spory. Kanada upozornila, že má všechna práva na tu část severozápadní cesty, která prochází jejím územím, a může tam tedy zakázat provoz. Proti tomu se ale staví Spojené státy a Evropská unie. Zastávají názor, že nová cesta by měla mít mezinárodní charakter a všechna plavidla by měla mít právo ji využívat.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám