Proč atentátnická stopa míří právě do Střední Asie

Ten se zrodil z deformované snahy o návrat k „tradičním islámským hodnotám“ ale také z neutěšené hospodářské situace v regionu po rozpadu Sovětského svazu, vzniku nových samostatných států i politických a ekonomických elit.

V 90. letech minulého století a na přelomu tisíciletí se zmíněnými faktory a probouzejícím se nacionalismem velmi efektivně pracovala nejrůznější radikální hnutí, která dokázala rozkolísat režimy nejen v Kyrgyzstánu či Uzbekistánu, ale také v Tádžikistánu.

Jedno z nich – Hizb ut-Tahrír – přišlo s ideou tzv. chalífátu mnohem dřív než samozvaný Islámský stát (IS). Měl se rozkládat ve Ferganské kotlině, později možná obsáhnout celou Střední Asii.

IS ale v posledních letech mnohdy národnostně motivovanou nesnášenlivost přetavil v téměř stoprocentní náboženský radikalismu a fanatismus. „Mnozí si také myslí, že islámský chalífát by mohl být seriózní alternativou k postsovětskému životu,“ upozornila v roce 2015 zpráva analytiků Mezinárodní krizové skupiny (ICG).

IS dokázal muže ze Střední Asie nejen vlákat do řad svých bojovníků, ale také z nich vycvičit atentátníky. Potvrzuje to například vyšetřování teroristických útoků na istanbulském letišti z června loňského roku nebo novoročního útoku v istanbulském nočním klubu. Mezi pachateli v obou případech totiž figurovali lidé z Uzbekistánu či Kyrgyzstánu, přitom s ruskými pasy.

Podle odhadů americké RAND Corporation se v uplynulých měsících z bojů na Blízkém východě vrátilo domů do Ruské federace zhruba 2400 radikálů. A podle odhadů samotných ruských extremistů, kteří prošli na straně radikálů boji v Sýrii, jich je ještě víc.

Nenávist IS vyvolalo ruské zapojení do války v Sýrii, především podpora syrského prezidenta Bašára Asada, jednoho z hlavních protivníků radikálních islamistických skupin na Blízkém východě. Někteří z analytiků ale své podezření rozšířili i na méně radikální syrskou opozici, která také mohla Džalilova zaujmout.

Její situace začíná být po prohlášení Spojených států, že už netrvají na Asadově odstranění, a po zmrazení dodávek amerických zbraní velmi neutěšená, či spíše už zoufalá. Touha pomstít se právě Rusku, které svou efektivní vojenskou intervencí vrátilo Asada do hry, a tím přimělo USA „změnit názor“, není tedy tak úplně nepravděpodobná.

Další linie vyšetřování se po dle expertů týká čečenských separatistů. Teroristé ze severního Kavkazu zabíjeli v Rusku už v minulosti a mají zkušenosti s organizováním krveprolití. Platformou pro jejich „spolupráci“ se středoasijskými radikály je IS nebo teroristická síť al-Kajdá či jiná z džihádistiských skupin vyznávajících násilnou salafistickou ideologii.

„Rusko velice rychle nahrazuje Spojené státy v pozici hlavního terče,“ komentuje vývoj zpráva RAND Corporation.

Prvním úspěšným útokem džihádistů na Rusy po jejich zapojení do války v Sýrii byl atentát na dopravní letadlo v říjnu 2015 Na palubě ruského airbusu letícího s turisty z egyptského Šarm aš-Šajchu do Petrohradu zahynulo 217 cestujících a 7 členů posádky K útoku se záhy přihlásil Islámský stát