Článek
Riceová je vůbec prvním americkým ministrem zahraničí, který do Libye od roku 1953 zavítal. Libye byla dlouhou dobu na seznamu zemí, které Spojené státy obviňovaly z napomáhání mezinárodnímu terorismu. K obnovení diplomatických styků došlo až v roce 2006.
Američané nemohli odpustit Libyi, jmenovitě jejímu vůdci Muammaru Kaddáfímu, atentát na letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie i další teroristické útoky.
Poté, co se Libye v roce 2003 přiznala, že vyvíjela zbraně hromadného ničení a slíbila, že od svého zbrojního programu odstoupí, došlo k postupnému narovnávání vztahů mezi oběma zeměmi.
K tomu nepochybně přispělo i to, že Libye je třetím největším producentem ropy v Africe. Prezident Bush zrušil v roce 2006 dvacet let trvající ekonomické sankce a umožnil americkým firmám s Libyjci obchodovat. Zároveň vyškrtl zemi z takzvané "osy zla", tedy ze seznamů zemí podporujících mezinárodní terorismus, neboť Libye se postavila na stranu USA v boji proti Al-Kajdě.
.: Muamar Kaddáfífoto: Reuters
Kaddáfího kritici z řad libyjské opozice a ochránci lidských práv však tvrdí, že se jeden z nejdéle sloužících vůdců na africkém kontinentu nezměnil a i nadále zůstává diktátorem, který se západem spolupracuje pouze proto, že je to pro něj výhodné.
Při návštěvě by měla Riceová podepsat s libyjskou stranou dohodu o volném obchodu a investicích v celkové hodnotě 185 miliard dolarů.
Muammar Kaddáfí
Muammar Kaddáfí vládl Libyi 42 let.
Narodil se v roce 1942 v Syrtě. Vystudoval práva v Tripolisu a Královskou vojenskou akademii v britském Sandhurstu. Po návratu do vlasti byl důstojníkem v libybijské armádě.
Dne 1. března 1969 byl při armádním puči svržen král Idrís v té době na léčení v Turecku. Došlo k vyhlášení Lybijské arabské republiky a Kaddáfí se stal jejím vůdcem. Po svém nástupu provedl znárodnění průmyslu, včetně ropného.
Kaddáfí v době studené války udržoval dobré styky se socialistickými zeměmi včetně Československa.
V průběhu 80. let byl Kaddáfí západními zeměmi považován za jednoho z hlavních podporovatelů světového terorismu, symptizoval s Organizací pro osvobození Palestiny či s islamistickým režimem v Íránu.
V roce 1986 došlo k vyhrocení vztahů Libye s USA. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm nad skotským Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Libye byla označena za viníka a následovala letitá mezinárodní izolace Kaddáfího režimu.
Libye nakonec v roce 1999 vinu přiznala a souhlasila s odškodněním příbuzných po obětech atentátu v Lockerbie.
Vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení, čímž dosáhl smíření se Západem. Diplomatický styk s Libyí obnovily i USA.
Kaddáfí je po tuniském prezidentovi Zínu Abidínu bin Alím a egyptsjkém prezidentovi Husním Mubarakovi třetí hlavou státu, kterou smetlo takzvané arabské jaro. Oficiálně neměl plukovník Kaddáfí žádnou funkci, byl titulován jako vůdce libyjské revoluce.
V červnu na něj byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač kvůli zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit v souvislosti s boji ve své zemi.