Hlavní obsah

Ministryně Riceová přijela na přelomovou návštěvu Libye

Na přelomovou návštěvu Libye přijela v pátek americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová. Jde o vůbec první návštěvu šéfa americké diplomacie po 55 letech. Při cestě po zemích Maghribu navštíví i Tunisko, Alžírsko a Maroko.

Článek

Riceová je vůbec prvním americkým ministrem zahraničí, který do Libye od roku 1953 zavítal. Libye byla dlouhou dobu na seznamu zemí, které Spojené státy obviňovaly z napomáhání mezinárodnímu terorismu. K obnovení diplomatických styků došlo až v roce 2006.

Američané nemohli odpustit Libyi, jmenovitě jejímu vůdci Muammaru Kaddáfímu, atentát na letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie i další teroristické útoky.

Poté, co se Libye v roce 2003 přiznala, že vyvíjela zbraně hromadného ničení a slíbila, že od svého zbrojního programu odstoupí, došlo k postupnému narovnávání vztahů mezi oběma zeměmi.

K tomu nepochybně přispělo i to, že Libye je třetím největším producentem ropy v Africe. Prezident Bush zrušil v roce 2006 dvacet let trvající ekonomické sankce a umožnil americkým firmám s Libyjci obchodovat. Zároveň vyškrtl zemi z takzvané "osy zla", tedy ze seznamů zemí podporujících mezinárodní terorismus, neboť Libye se postavila na stranu USA v boji proti Al-Kajdě.

.: Muamar Kaddáfífoto: Reuters

Kaddáfího kritici z řad libyjské opozice a ochránci lidských práv však tvrdí, že se jeden z nejdéle sloužících vůdců na africkém kontinentu nezměnil a i nadále zůstává diktátorem, který se západem spolupracuje pouze proto, že je to pro něj výhodné.

Při návštěvě by měla Riceová podepsat s libyjskou stranou dohodu o volném obchodu a investicích v celkové hodnotě 185 miliard dolarů.

Muammar Kaddáfí

Muammar Kaddáfí vládl Libyi 42 let. 

 Narodil se v roce 1942 v Syrtě. Vystudoval práva v Tripolisu a Královskou vojenskou akademii v britském Sandhurstu. Po návratu do vlasti byl důstojníkem v libybijské armádě.

Dne 1. března 1969 byl při armádním puči svržen král Idrís v té době na léčení v Turecku. Došlo k vyhlášení Lybijské arabské republiky a Kaddáfí se stal jejím vůdcem. Po svém nástupu provedl znárodnění průmyslu, včetně ropného.

 Kaddáfí v době studené války udržoval dobré styky se socialistickými zeměmi včetně Československa. 

V průběhu 80. let byl Kaddáfí západními zeměmi považován za jednoho z hlavních podporovatelů světového terorismu, symptizoval s Organizací pro osvobození Palestiny či s islamistickým režimem v Íránu.

V roce 1986 došlo k vyhrocení vztahů Libye s USA. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm nad skotským Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Libye byla označena za viníka a následovala letitá mezinárodní izolace Kaddáfího režimu.

Libye nakonec v roce 1999 vinu přiznala a souhlasila s odškodněním příbuzných po obětech atentátu v Lockerbie.

Vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení, čímž dosáhl smíření se Západem.  Diplomatický styk s Libyí obnovily i USA.

Kaddáfí je po tuniském prezidentovi Zínu Abidínu bin Alím a egyptsjkém prezidentovi Husním Mubarakovi třetí hlavou státu, kterou smetlo takzvané arabské jaro.  Oficiálně neměl plukovník Kaddáfí žádnou funkci, byl titulován jako vůdce libyjské revoluce.

V červnu na něj byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač kvůli zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit v souvislosti s boji ve své zemi.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám