Článek
Na základě Asámské dohody z roku 1985, kterou podepsal tehdejší premiér Rádživ Gándhí, mohli v Indii zůstat a mít práva ti občané, kteří prokázali na základě volebních seznamů, že žili na území Indie ještě před 24. březnem 1971, tedy dva dny před vypuknutím bangladéšské války za nezávislost, která skončila 16. prosince 1971 vyhlášením samostatnosti Bangladéše, který se oddělil od Pákistánu. Protože občanská válka byla brutální, mnozí Bengálci utíkali do Inde, zejména do státu Asám, Indie se snažila uprchlíků zbavit.
Současná indická vláda premiéra Nárendry Módího z nacionalistické hinduistické strany BJP opakovala dávala najevo, že míní deportovat muslimské imigranty. Zaměřuje se především na Bengálce z chudého Bangladéše. Mimo jiné překontrolovala seznam vytvořený na základě Asámské dohody a nově z něj byly vyškrtnuty čtyři milióny lidí.
Ti sice mají právo se odvolat, pokud však neuspějí, hrozí jim deportace, jak uvedl podle BBC i člen BJP a ministr spravedlnosti Asámu Siddharta Bhattačarja: „Každému bude dáno právo prokázat své občanství. Pokud neuspějí, právní systém půjde svou cestou.“ To podle něj znamená vystěhování.
Náboženská čistka?
Lidé vyškrtnutí ze seznamu už mají strach. Je mezi nimi i 47letá učitelka Hasitun Nissaová, která v Indii strávila celý život. Bojí se, že přijde o volební právo i o malý pozemek.
Vesničané v Asámu čekají, až dostanou dokumenty potvrzující legálnost jejich pobytu v Indii.
„Není to nic jiného než spiknutí s cílem páchat masakry,“ řekl BBC aktivista Nazrúl Ali Ahmad. ”Otevřeně vyhrožují, že se zbaví muslimů, jako se to stalo Rohingům v Barmě.“
Vláda sice popírá, že se zaměřovala zejména na muslimské Bengálce ale
reportéři uvádějí, že se premiér nikdy nestyděl dávat najevo, že upřednostňuje hinduistické Bengálce.
Protože Bangladéš už dal najevo, že tyto lidi nepřijme. Nejsou to jeho občané, protože v době, které se nařízení týká, Bangladéš jako stát ještě neexistoval. Hrozí tak, že bude v Indii početná skupina obyvatel bez občanských práv.