Článek
Setkání se událo v srpnu 1942. Stalin byl na spojence nazlobený, že Sovětům dostatečně nepomáhají. Rudá armáda v předcházejícím roce odrazila útok Hitlera na Moskvu, ale nadále čelila úderům na jihu. Stalin žádal otevření druhé fronty na západě. Churchill však během jejich vůbec prvního osobního setkání Stalinovi v Moskvě řekl, že velkou operaci plánují spojenci až napřesrok. Na druhou stranu Stalina zaujal návrhem na rozšíření druhé fronty až na francouzskou Afriku.
Cadoganovy záznamy potvrzují dřívější popisy jednání. Nejprve se Stalin choval vstřícně, ale druhý den byla nálada na bodu mrazu. Nakonec však návštěva skončila úspěchem, státníci družně popíjeli skoro až do odletu Churchillova letadla.
Zatímco první jednací den udělal Churchillovi velkou radost, na druhý den byl Stalin nerudný a přednesl "záležitost nepříjemnou a neužitečnou“, napsal Cadogan.
Přesně to samé jako dřívější jednání se Sověty, posteskl si britský tajemník. "Při prvním setkání samý med, při druhém šlo všechno s kopce. Podivná technika, nechápu, k čemu má sloužit,“ komentoval.
Cadogan podle zprávy stanice BBC doplnil, že náladu Churchillovi nezvedl ani následný banket. „Nepředstavíte si nic hroznějšího než banket v Kremlu. Ale podstoupit se to musí. Bohužel to ale Winston nevzal s potěšením,“ napsal. Už dříve se uvádělo, že Churchill byl v tak mizerném rozpoložení, že na banket, který byl pořádán na jeho počest, ani nechtěl jít.
Ledy tály u láhve
Podle Cadogana ale nakonec převážila premiérova odhodlanost mít poslední slovo. Většinou se uvádí, že předsedu britské vlády k ještě jednomu jednání přiměl velvyslanec v Moskvě Clark Kerr. Stalin Churchilla přijal hned v sedm ráno. Hodinu po půlnoci byl Cadogan volán do Stalinovy kanceláře.
„Tam jsem našel Winstona se Stalinem a Molotovem (sovětský ministr zahraničí – pozn. red.), který se k nim připojil. Seděli u tabule prohýbající se pod nejrůznějšími jídly, jimž vévodilo sele, a nespočtem lahví,“ popsal tajemník.
„Nálada byl veselá, jako když znějí svatební zvony. To, co mě Stalin nutil pít, bylo pěkně divoké. Winston, který si začal stěžovat na menší bolest hlavy, se moudře uchýlil k relativně neškodnému perlivému červenému vínu z Kavkazu. Winston byl ohromen a myslím, že to bylo kvitováno. Bylo obtížné dohadovat se přes tlumočníky, ale například při jedné příležitosti Stalin na Winstonovo prohlášení opáčil: ‘S tím nesouhlasím, ale líbí se mi duch té věci’,” vylíčil Cadogan.
„Rozešli jsme se krátce po třetí hodině, měl jsem tak akorát čas vrátit se do hotelu, sbalit se a odjet na letiště ve 4.15,“ dodal tajemník s tím, že Churchillovi se podařilo se Stalinem navázat kontakt a byly ustaveny podmínky, díky nimž následné vzkazy mezi oběma státníky „budou znamenat dvakrát tolik, co dosud“.