Hlavní obsah

VIDEO: Číňan vydražil Saint Laurentovy sošky za stamilióny, platit nechce

DPA, BBC, nek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PAŘÍŽ
Aktualizováno

Nečekanou dohru má dražba umělecké sbírky francouzského módního tvůrce Yvese Saint Laurenta z minulého týdne. Dvě bronzové sošky - zajíce a krysy, které v roce 1860 ukořistili britští a francouzští vojáci v císařském paláci v Pekingu a jejichž vrácení se Čína vehementně dožaduje, získal při aukci anonymně jistý Číňan.

Článek

Ten v pondělí odhalil svou identitu a řekl, že přislíbených 31 miliónů eur nezaplatí, protože nemá peníze. De facto se mu tak podařilo - zatím - vydražení obou předmětů zabránit.

„Chci zdůraznit, že peníze nemohou být vyplaceny,“ prohlásil na tiskové konferenci v Pekingu Cchaj Ming-čchao s tím, že nemá dostatek peněz a že šlo z jeho strany o akt vlastenectví. „Cítím se poctěn, že jsem měl tu šanci. Jednal jsem ve jménu čínského lidu,“ dodal v krátkém prohlášení.

Je sběratelem umění a pracuje jako poradce Nadace národního dědictví Číny, která se snaží do země vrátit ukradené umělecké předměty. Kromě toho vede aukční síň ve městě Sia-men na jihovýchodě Číny. Zástupce ředitele nadace Niu Sian-feng Cchajovo počínání vysoce ocenil.

„Bylo to mimořádné opatření, které bylo učiněno v mimořádné situaci a zabránilo prodeji předmětů,“ prohlásil. „Šli jsme do rizika,“ dodal Niu. Nadace, která vznikla v roce 2002, je registrována při čínském ministerstvu kultury.

Pekingský kabinet, který aukci už dlouho předtím ostře kritizoval, ale tvrdí, že o ničem nevěděl. „Vláda s tím nemá nic společného,“ řekl agentuře DPA mluvčí státního úřadu pro kulturní dědictví. Jeho instituce se o akci Cchaje prý dověděla pozdě.

Do sporu se vložil i Tchajwan

Sporné bronzové sošky byly součástí rozsáhlé umělecké sbírky, kterou Saint Laurent několik desetiletí sestavoval se svým dosud žijícím partnerem Pierrem Bergém. Ten naznačil ochotu oba předměty z dražby stáhnout, ale za podmínky, že čínské vedení zajistí ve své zemi dodržování lidských práv a umožní návrat dalajlámy do Tibetu. Peking to označil za vydírání.

Situace se mezitím dále zkomplikovala tím, že se do záležitosti vložil i Tchajwan, ostrov, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Tchajwanský analytik Antonio Čiang v listu Apple Daily napsal, že naléhání pevninské Číny na navrácení sošek vrhá „velký stín“ na spolupráci muzeí v Pekingu a Tchajpeji a jejich vzájemnou výměnu uměleckých předmětů pro výstavy.

Tchajwan by podle Čianga neměl Číně své exponáty půjčovat. Na Tchajwanu se nachází na 650 tisíc uměleckých předmětů, které čínští nacionalisté v roce 1949 po své porážce v občanské válce vzali s sebou na ostrov. Šlo údajně také o nejcennější artefakty z někdejšího císařského paláce.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám