Hlavní obsah
Kandidát socialistů Igor Dodon Foto: Vadim Ghirda, ČTK/AP

V Moldavsku bude prezidentem proruský Dodon, chce federalizaci s Podněstřím

Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrál jednačtyřicetiletý proruský kandidát Igor Dodon, který se ziskem 54,6 procenta hlasů porazil svou prozápadně orientovanou rivalku Maiu Sanduovou. Po sečtení takřka všech hlasů to v pondělí oznámila centrální volební komise. Dodon v kampani sliboval sjednotit do jedné federace s Moldavskem odštěpenecké Podněstří.

Kandidát socialistů Igor Dodon Foto: Vadim Ghirda, ČTK/AP
V Moldavsku bude prezidentem proruský Dodon, chce federalizaci s Podněstřím

„Vyhráli jsme. Gratuluji Maie Sanduové za cenný výsledek a slibuji, že budu prezidentem nejen těch, kteří mě volili, ale i těch, kteří hlasovali proti mně,” řekl podle agentury TASS vítěz voleb na tiskové konferenci.

Výsledek je po sečtení 99,42 procenta hlasů sice nadále označován jako předběžný, sečtení zbývajících lístků již ale podle komise konečný stav nijak neovlivní. Dodonův náskok nad někdejší ekonomkou Světové banky Sanduovou činí zhruba 85 000 hlasů, zatímco nespočítaných lístků je méně než 17 000. V konečném výsledku chybějí hlasy odevzdané na moldavských ambasádách ve Spojených státech a Kanadě. Volební účast byla 53,3 procenta.

Poražená Maia Sanduová

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Jednání s  Moskvou

Na první zahraniční cestu se Dodon, jenž byl vicepremiérem za komunistické vlády před rokem 2009, chystá do Moskvy, se kterou by chtěl vyřešit otázku odštěpeného Podněstří, které kontrolují od počátku devadesátých let proruští separatisté. S Ruskem by rád odepsal dohodu o strategickém partnerství. Podle Dodona má ujednání zahrnovat ekonomickou, sociální a politickou spolupráci a také právní záruky moldavských pracovních sil v Rusku.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

První kolo voleb 30. října vyhrál Dodon se ziskem 48,5 procenta hlasů, což mu ke zvolení hlavou státu nestačilo. Sanduová, označovaná BBC za jednoho mála čistých politiků v zemi, v prvních přímých prezidentských volbách po dvaceti letech skončila druhá s 38,2 procenta hlasů.

Podněstří

  • Podněsterská moldavská republika je neuznaný stát na východě Moldavska, úzký pruh na levém břehu Dněstru o rozloze 4 163 km2, kde žije půl miliónu lidí.

  • Napětí sahá ještě do dob SSSR. Když na konci 80. let chtěli moldavští nacionalisté připojit Moldavsko k Rumunsku a prosazovali psaní latinkou, byla v září 1990 v Tiraspolu vyhlášena Podněsterská moldavská SSR jako 16. svazová republika SSSR.

  •  Při rozpadu Sovětského svazu vyhlásilo Moldavsko nezávislost 2. září 1991, o dva dny dříve to ale udělalo Podněstří, které ale neuznala ani Ruská federace. Podněstří uznávají jen podobně sporné útvary Republika Abcházie, Republika Hušar Iryšton v Jižní Osetii a Republika Arcach v Náhorním Karabachu.

  • Krátká válka na jaře 1992 skončila patem, protože moldavské ozbrojené síly nebyly schopny porazit separatisty podporované ruskými vojáky. Ti v oblasti zůstali v rámci mírových sborů.

  • V místním referendu v roce 2006 se vyslovilo pro připojení k Rusku 97,2 procenta voličů. Proti připojení k Moldavsku bylo 94,6 % voličů. Referendum ale mezinárodní společenství neuznalo. Po anexi Krymu v roce 2014 se vedení Podněsterské republiky obrátilo na ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.

Oba kandidáti v neděli volby kritizovali jako špatně organizované, stěžovali si na nedostatek volebních lístků pro voliče v zahraničí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků