Článek
Kostka byla podle serveru Register vyrobena v roce 1943 pro laboratoř vedenou nositelem Nobelovy ceny za fyziku Wernerem Heisenbergem a jeho spolupracovníkem Karlem Wirtzem. Přestože šlo o uznávané vědce, historici se domnívají, že nacistické Německo mělo k vývoji jaderné zbraně hodně daleko. Výzkum probíhal v jednotlivých laboratořích a neexistovala obdoba cíleného projektu Manhattan, který v USA vedl k produkci prvních jaderných bomb, které byly před koncem války shozeny na Japonsko.
Nacistická genocida vyhnala nebo zlikvidovala řadu předních odborníků židovského původu a i vztahy k Heisenbergovi byly napjaté. Například říšský vůdce SS a šéf gestapa Heinrich Himmler prohlásil, že známý fyzik by měl být posuzován jako „bílý Žid“. Přestože se pak snažil tento výpad zahladit, Heisenberg se prý už moc nesnažil dotáhnout výzkum do konce.
Spojenci se německé jaderné zbraně obávali
Spojenci neměli o stagnaci německého programu ani tušení, v opačném případě by totiž podle historiků Američané možná zastavili i projekt Manhattan. Naopak zprávy o tom, že se Němci snaží získat v Norsku těžkou vodu k moderování štěpné reakce, naopak vedla k obavám, které práce na vlastní jaderné bombě uspíšily. Norský odboj s podporou britské tajné služby také produkci a transport těžké vody z sabotoval.
Až po válce Heisenberg prohlásil, že společně se svými spolupracovníky netoužili po tom, aby se objevila funkční jaderná bomba. Navíc se nedomnívali, že by bylo možné bombu brzy vyvinout, aby ji bylo možné nasadit během probíhající války.
„Nerad bych to idealizoval, chovali jsme se tak i kvůli osobní bezpečnosti. Pokud by se na to vrhly tisíce lidí a nic by nevyvinuly, tak by to pro nás mělo nepříjemné následky,“ řekl otevřeně Heisenberg.