Článek
Gröningovi bylo 21 let, když byl jako dobrovolník SS poslán Osvětimi. Bylo to v době, kdy tam nacisté přivezli na 425 tisíc Židů z Maďarska, z nichž nejméně 300 tisíc bylo okamžitě zplynováno.
Gröning přiznal, že je morálně vinen, právní vinu však odmítl. V Osvětimi odklízel zavazadla nových vězňů a vybíral z nich peníze a cennosti, které se pak hromadně odesílaly do ústředí v Berlíně. Odmítá však, že by se podílel na vraždění, i když o něm věděl.
BEZ KOMENTÁŘE: V Německu začal soud s bývalým účetním z Osvětimi (archivní video z roku 2015)Video: Reuters
Tvrdil, že stejně jako milióny spoluobčanů byl indoktrinován myšlenkou, že Židé zorganizovali spiknutí proti Němcům a je třeba je preventivně hubit.
Gröning byl stíhán už v 80. letech, ale obvinění byl zproštěn. Znovu se jím vyšetřovatelé začali zabývat poté, co v dokumentu BBC vystoupil proti popíračům holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem krematorium. Byl jsem na rampě, když probíhaly selekce (deportovaných),“ uvedl.
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.
Z Osvětimi byl v roce 1944 převelen, aby bojoval v Ardenách. Po válce se ocitl v britském zajetí. Po návratu do Německa se oženil a narodili se mu dva synové. Pracoval jako mzdový účetní ve sklárně.