Hlavní obsah

Tajným službám upláchl stratég IS, jehož si samy vychovaly. A asi něco chystá

– Brusel

Člověk, který má prsty v útocích v Paříži i Bruselu a znal se i se šéfem Islámského státu, býval jen zhrzeným mladíkem. Radikalizoval se až v iráckém vězení, kam ho více méně náhodou zavřeli Američané. S teroristy se mohl spojit proto, že ho po propuštění neuhlídali Belgičané. Tvrdí to někdejší šéf protiteroristické jednotky belgické tajné služby Andre Jacob. Rozpovídal se pro CNN.

Foto: Christian Hartmann, Reuters

Policista v centru Bruselu. Ilustrační foto

Článek

„Viděl jsem zklamaného mladíka. Byl překvapený a snažil se nám vysvětlit, že není terorista. Že je v Iráku, aby pomohl zabránit Iráčanům stát se teroristy. On sám z mého pohledu neměl profil teroristy,“ popsal CNN Jacob, jenž byl u prvních výslechů Usámy Atara.

Přerod drobného Belgičana marockého původu Usámy Atara v teroristické monstrum abú Ahmada podle exšpióna Jacoba začal v roce 2006. Američané tehdy zpravodajce Jacoba přizvali do nově vybudovaného detenčního zařízení Camp Cropper u Bagdádu. Chtěli po něm, aby jim pomohl rozklíčovat, zda je dvaadvacetiletý mladík zadržený na kontrolním stanovišti u města Ramádí nebezpečný.

Foto: Benoit Tessier, Reuters

Belgický voják před sídlem Evropské komise v Bruselu

Belgičan svého krajana spolu s Američany vyslýchal celkem čtyři dny. Během té doby se mu mladík zcela otevřel. Mluvil o vztahu se svou matkou, o otci, kterého nevídal, i o bezútěšné situaci, v níž se v rodné zemi nacházel. Nevycházelo mu to ve škole ani jinde. V Belgii byl nešťastný.

Uspokojení našel abú Ahmad alias Usáma Atar až na Blízkém východě, kde se k němu lidé – radikální muslimové – na rozdíl od Evropanů chovali přívětivě. Vzali ho mezi sebe.

Je to kádr 

Jacob radil propustit. Američané však na rady tehdejšího šéfa belgické tajné služby nedali. Sedm let ho věznili v několika neslavně známých věznicích, jako Abú Ghrajb nebo Camp Cropper. A Atar se tam postupně radikalizoval. „Stal se z něj kádr, který byl víc než zradikalizovaný, stal se z něj terorista,“ řekl CNN Andre Jacob.

Belgie nepřestávala apelovat na jeho propuštění a ozvala se i Amnesty International. Argumenty byly přesvědčivé. Panovalo podezření, že Belgičan má rakovinu. To se sice nepotvrdilo, ale Atar se na svobodu dostal tak jako tak.

Iráčané nakonec souhlasili, podle zdroje CNN z bezpečnostních složek ale měli  před propuštěním Atara dvě podmínky; Belgičané museli slíbit, že mu už nedají pas a že ho nechají sledovat tajnými službami. Evropští spojenci patrně nezvládli ani jedno.

Někde v Evropě

Informace o tom, co se dělo pak, jsou skoupé. Známo je to, že Atar rychle stoupal strukturami Islámského státu a poznal se i s jeho vůdcem abú Bakrem al-Bagdádím.

„Zradikalizovaní lidé si jej pamatují jako velmi důležitou personu. Důležitější než Abdelhamid Abaaoud (klíčová postava útoků v Paříži – pozn. red.), vypověděl jeden ze zdrojů blízkých vyšetřování. Atar pravděpodobně instruoval své bratrance Bakraouiovy, aby se odpálili v Bruselu na letišti.

Špatnou zprávou je, že se nyní zdržuje neznámo kde. Pravděpodobně však v Evropě. A nejspíš něco chystá. „ISIS (Islámský stát) by nevyslal někoho, jako je Atar, aby spáchal útok, kdyby sám nechtěl,“ uzavřel Jacob a přiznal, že lituje, že před deseti lety selhal.

Reklama

Výběr článků

Načítám