Článek
„Mají všechny záležitosti, které mají mít,“ prohlásil Schovánek. Na otázku právního zástupce ÚPN, zda bylo možné uskutečnit vázací akt agenta ve vinárně, jak tomu mělo být v případě agenta Bureše, svědek řekl, že to bylo možné. „Směrnice to umožňovala, protože v době před podpisem vázacího aktu ještě nebylo možné zavést spolupracovníka do konspiračního bytu. Vázací akt se na veřejném místě uskutečňoval celkem běžně,“ řekl.
„Pokud bývalý příslušník StB říká, že si spis vymyslel a informace tam uvedené získal z jiných zdrojů, tak říká, že jako příslušník Sboru národní bezpečnosti, tedy vojensky organizované složky, padělal doklady, lhal svým nadřízeným a okrádal finanční fond,” řekl Schovánek o bývalých příslušnících StB, kteří v rámci svých výpovědí chrání identitu svých agentů.
„Hodnověrnost těchto svědků je tímto hodně snížena,“ dodal s narážkou na výpovědi bývalých příslušníků StB na soudním přelíčení Babiš versus ÚPN.
Informace agenta Bureše se potvrdily jinde
Odborník ÚSTR označil za nejdůležitější dokument z roku 1984, v němž bylo uvedeno, že dva Rakušané nakupují videomagnetofony a těmi uplácejí zástupce čs. podniků zahraničního obchodu.
„V agenturním záznamu jsou uvedeny osoby, které se měly dopustit úplatku. Zajímavé je to, že asi za tři týdny byl založen pozorovací svazek na jednu z těchto osob a informace se ukázala jako pravdivá. Agenturní záznam od tajného spolupracovníka Bureše obsahoval informace, které se ukázaly jako pravdivé,“ konstatoval Schovánek.
Uvedl také, že je přesvědčen, že evidence spisů tajného spolupracovníka Bureše splňuje všechny administrativní náležitosti. „Podle mého přesvědčení byl evidovaný oprávněně,“ dodal.
Schovánek rovněž uvedl, že mohlo dojít k neoprávněné evidenci agenta. „Příslušník mohl zavést agenta, kterého nezískal, ale neznám žádný případ, že by taková evidence trvala déle než několik měsíců,“ dodal.
V závěru své výpovědi zopakoval, že svazek Bureš splňuje všechny administrativní náležitosti a byl veden oprávněně. Na otázku právního zástupce ÚPN, zda svědek viděl písemný závazek navrhovatele, který by podepsal, odpověděl záporně.
Přesně podle směrnic, řekl další svědek
Prvním svědkem na čtvrtečním přelíčení byl zaměstnanec ÚPN Jerguš Sivoš, který v úvodu uvedl, že prostudoval několik svazků a spisů, které s tímto případem souvisí. „Udělal jsem si závěr, že evidence spisů a později svazků byla vedena v souladu s interními normami ministerstva vnitra ČSSR,“ řekl.
Právní zástupce ÚPN se svědka zeptal, zda interní směrnice vyžadovala písemný závazek ve všech případech, svědek odpověděl odmítavě. „V zásadě se vyžadoval písemný závazek. Výjimkou bylo, pokud by to narušilo vztah mezi tajným spolupracovníkem a řídicím orgánem,“ dodal.
„Celý ten proces byl složitý, přesně určený směrnicí. V první řadě šlo o lustraci dané osoby, čímž se zjistil charakter osoby. Pak se vypracoval návrh na získání spolupráce tajného spolupracovníka, který musel kromě pracovníka kontrarozvědky podepsat také náčelník oddělení, odboru a náčelník správy, resp. jeho zástupce. Po schválení tohoto návrhu se mohlo projít k návrhu, jak a kde bude probíhat verbování a jaké úkoly bude mít tajný spolupracovník. Po tomto se přistoupilo k vázacímu aktu,“ řekl.
V případě agenta Bureše byl podle svědka tento proces splněn. „Toto moje vyjádření platí na zavedení agenturního svazku v roce 1982. Jiný postup byl při založení spisu důvěrníka v roce 1980,“ dodal.
Právní zástupce ÚPN se svědka zeptal, zda mohlo verbování proběhnout na veřejném místě. „Při verbování musel být podle svědka dodržen konspirační příchod a odchod. Vázací akt se mohl uskutečnit i ve veřejných prostorech. Z praxe je známo, že se tak dělo,“ dodal.
Na otázku, zda existoval přechod z kategorie důvěrník do kategorie agent bez mezikategorie kandidát tajné spolupráce, svědek Sivoš odpověděl: „Směrnice říkala, že důvěrník se může stát agentem, pokud řádně spolupracoval, dodržoval zásady konspirace, chodil na setkání.“
Bureš měl být zaveden do konspiračního bytu
Podle Sivoše v roce 1984 došlo k přehodnocení tajné sítě agenturních spolupracovníků a došlo ke snížení jejich počtu o 18 procent. Právní zástupce ÚPN se zeptal, proč tehdy nebyla ukončena spolupráce s agentem Burešem. „Tehdy bylo v ČSSR 14 tisíc tajných spolupracovníků a kvantita neodpovídala kvalitě kontrarozvědné práce. Proto došlo k přehodnocení některých agenturních spisů,“ uvedl Sivoš.
Agent Bureš měl být podle spisu také zaveden do konspiračního bytu. „Do těchto bytů byli zavedeni jen spolehliví agenti,“ dodal svědek.
Na otázku právního zástupce ÚPN, zda bylo možné, že až 60 % agentů StB bylo falešných, Sivoš odpověděl: „Podle mě to nebylo možné. Všichni agenti byli evidováni a vedeni ve smyslu platných směrnic. Pokud došlo k přehodnocení agenta, byla to většinou z důvodu změny jeho působiště, změny zaměstnání, nebo odchodu do důchodu. Všechny změny byly podchyceny,“ řekl Sivoš.
Babišův první zástupce se svědka zeptal, jak je možné, že ve spisu agenta Bureše objevila kontrola v roce 1988 nedostatky, i když Sivoš tvrdil, že byl řádně veden. „Byly jisté administrativní nedostatky. I tady je vidět, že kontrolní proces fungoval,“ odpověděl svědek.
„Babiš nebyl kontaktován”
Bývalý příslušník StB Július Šuman v dubnu u soudu popřel, že by v 80. letech získal nynějšího českého ministra financí Babiše ke spolupráci s StB jako agenta. Další svědek, rovněž bývalý příslušník StB František Hákač u soudu uvedl, že si nic nepamatuje, protože má po mozkové příhodě výpadky paměti.
Šuman ve výpovědi uvedl, že v roce 1980 založil na inženýra Babiše spis důvěrníka s krycím jménem Bureš, protože tehdejšího pracovníka podniku zahraničního obchodu Petrimex hodlal využít v případě devizových cizinců.
„Babiše jsem osobně neznal. O spisu inženýr Babiš nevěděl a nebyl ani kontaktován,“ uvedl Šuman. Zmíněný spis důvěrníka předložil Šuman v roce 1982 svému nadřízenému. „Ten mi po třech až čtyřech týdnech předložil k podpisu zprávu o získání spolupráce agenta Bureše. Odmítl jsem to podepsat, ale na rozkaz náčelníka odboru jsem tak nakonec učinil. Se spisem jsem nic nedělal a uložil jsem ho do trezoru. Spis není pravdivý,“ dodal Šuman. Toto svědectví by mohlo být klíčové.
Babiš vědomou spolupráci s StB popírá, i když připouští, že jako pracovník společnosti Petrimex přicházel s pracovníky StB do styku. „Je to od začátku zmanipulované. Nikdy jsem nic nepodepsal,“ řekl Babiš v lednu při odchodu ze soudu.
Soudní přelíčení bylo ve čtvrtek odročeno na 26. června na 12.00, kdy se očekávají závěrečné řeči a rozsudek.
