Článek
„Jsem za to částečně odpovědný. Já jsem mluvil s vládami, já jsem tlačil přes média, že by se měla změnit pravidla, protože řidiči z toho mají prospěch a lidé musejí mít více ekonomických příležitostí,“ vypověděl 52letý lobbista.
MacGann byl v letech 2014 až 2016 součástí vrcholového týmu Uberu tvrdě prosazujícího tuto alternativní taxislužbu.
„Ve skutečnosti jsme lidem prodali lež. Jak můžete mít čisté svědomí, když se tomu nepostavíte a jen přispějete k tomu, jak se dnes s lidmi zachází?“ dodal MacGann k tomu, proč předal listu přes 100 tisíc e-mailů.
„Lituji toho, že jsem byl součástí skupiny lidí, která ohýbala fakta, aby získala důvěru řidičů, spotřebitelů i politických elit,“ uvedl.
Macron a spol. tajně pomáhali firmě Uber
O tom, jak velkou roli hrál MacGann, svědčí fakt, že po jeho odchodu v roce 2016 ho vedení firmy dál vysoce oceňovalo. Poradce kampaně Baracka Obamy a viceprezident Uberu David Plouffe ho dokonce označil za „talentovaného profesionála a skvělého obhájce Uberu“.
MacGann měl na starosti prosazení Uberu v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. V minulosti v korporaci DigitalEurope hájil postup firem Apple, Microsoft a Sony.
I když na newyorské burze měl roční plat 750 tisíc dolarů (18,4 mil. korun), do Uberu nastoupil za 160 tisíc dolarů (necelé 4 mil. korun). Měl ale slíbený podíl na akciích.
Vědomé porušování zákonů
Zmínil, že bylo opojné, jak Uber pronikl do nejvyšších pater moci v Británii, Francii a v Rusku, ale bylo to prý hluboce nefér a nedemokratické. Uber ve městech, kde působily tradiční taxislužby, totiž porušoval místní nařízení.
„Přístupem firmy bylo na těchto místech porušit zákon, ukázat, jak úžasné jsou služby Uberu, a pak dosáhnout změny zákona. Mým úkolem bylo působit nad hlavami představitelů města, budovat vztahy s nejvyšší vládní úrovní a vyjednávat,“ dodal.
Brzo prý zjistil, že firma využívá systém sledování pohybu lidí. Když zmínil vedení, že už jede z letiště v Londýně, odpověděli mu, že ho sledují v systému. „Už tehdy mi začalo svítat, že to byla darebácká firma,“ poznamenal.
Platili akademiky, aby obhajovali jejich systém
Uber prý při lobbování využíval také akademických expertů, aby obhajovali ekonomický model firmy, a pomohli jí tak prolomit restrikce v oblasti taxislužeb.
Sto tisíc eur (téměř 2,5 mil. korun) údajně dostal profesor Augustin Landier z vysoké ekonomické školy v Toulouse, který spolu s profesorem Davidem Thesmarem z pařížské ekonomické školy HEC obhajoval podnikatelský model Uberu.
V článku, který na základě jejich studie napsal The Financial Times, stálo, že „většina řidičů Uberu vydělá 20 eur za hodinu, což je více než dvojnásobek minimální mzdy“.
Ilustrační foto
Nebylo tam přitom uvedeno, že platba není čistým příjmem, protože řidiči musejí mít auto a kupovat benzín. List psal, že je to cesta pro chudé lidi z pařížského předměstí, ale že ve zbohatnutí jim brání regulátoři.
Thesmar označil ve studii Uber za firmu, která radikálně mění sociální situaci.
V Uberu vyvolal článek nadšení a oceňoval, jaký vliv mají výroky uznávaných ekonomických expertů, jako je Landier. Vedení si také pochvalovalo, že odborník vychází jen z těch dat, která se mu firma rozhodla selektivně poskytnout.
Uber v reakci na uniklé soubory, jež ukazují i na pomoc od konkrétních politiků, reagoval v prohlášení, že se nebude omlouvat za minulé chování, jež jasně „není v souladu“ s jejich současnými hodnotami.
„Žádáme veřejnost, aby nás posuzovala podle toho, co jsme udělali v posledních pěti letech a co uděláme v následujících letech,“ vzkázala firma.