Hlavní obsah
Rada bezpečnosti OSN Foto: Shannon Stapleton, Reuters

Německo je teď v RB OSN. Chtělo by tam protlačit i Unii

Verdikt Valného shromáždění byl jednoznačný: když se loni vybíralo deset nestálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, dostalo Německo hlasy od 184 ze 193 členů světové organizace. Od 1. ledna, kdy Berlín zaujal místo v RB, má teď dva roky na prosazování svých plánů. Jedním z nich je zajištění stálého místa ve vedení OSN pro Evropskou unii.

Rada bezpečnosti OSN Foto: Shannon Stapleton, Reuters
Německo je teď v RB OSN. Chtělo by tam protlačit i Unii

Podle webu stanice Deutsche Welle prý bude „v příštích dvou letech hlavní starostí Německa, aby se pokusilo zajistit, že Evropská unie jako celek získá trvalé místo“ v Radě bezpečnosti. Zatím ho tam mají dva unijní státy a někdejší světové velmoci, Británie a Francie.

Ta první z nich však z EU  záhy vypadne, takže unijní blok tam pak bude zastupovat už jen Francie. A je otázka, jak se jí bude německý nápad líbit.

Větší šanci na úspěch tak zřejmě má jen německý záměr posílit roli EU ve všech organizacích OSN.

Změna ve složení Rady bezpečnosti se totiž nemůže omezit jen na jedno ekonomické seskupení, byť i významné. Jakmile se otevře otázka přidání stálých členů RB, bude se muset rozhodnout, kdo všechno by tam měl trvale zasedat a kdo by měl naopak zmizet.

Kdo se prosazuje…

O místo v Radě bezpečnosti stojí zejména Indie, kde žije více než pětina obyvatel světa a která v úsilí o stálé místo v tomto orgánu spolupracuje s Japonskem, Německem a Brazílií.

Brazílie a také některé africké státy poukazují na to, že jejich kontinenty by měly být ve vrcholném orgánu OSN trvale zastoupeny. Afričané loni požadovali nejméně dvě stálá místa, jedno právo veta a pět nestálých míst v RB OSN. V roce 2005 se zase ministři zahraničí Organizace islámské spolupráce domáhali trvalého místa v RB OSN pro muslimy…

Ti všichni stojí zejména o právo vetovat jakékoli rozhodnutí tohoto orgánu OSN. To dnes mají mimo USA a Číny jen tři evropské státy: vedle Francie a Británie také Rusko.

…a kdo by šel z kola ven?

Paradoxem je, že kdyby se začalo jednat o změně ve složení Rady bezpečnosti, byly by kandidáty na vypadnutí všechny tři evropské země. Francie ani Británie už dávno nejsou koloniálními velmocemi a jejich ekonomický vliv slábne. Rusko si drží silný vojenský a jaderný potenciál, ale jeho ekonomika i populace jsou na tom bídně.

Sotva lze ale čekat, že by Moskva, Paříž nebo Londýn na své posty a práva v Radě bezpečnosti jen tak rezignovaly.

V této situaci si Německo může nechat jen zdát o tom, že v RB OSN zasedne jako stálý člen i Evropská unie.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků