Morawiecki Unii: Vydírat se nenecháme

Morawiecki podtrhl, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde státy EU přenesly své pravomoci na Unii. Trval na tom, že „Polsko nemá žádné problémy“ s právním státem. „Jsme stejně věrní principu právního státu jako ostatní a jako orgány EU,“ řekl.

Hájil však stanovisko polského ústavního soudu, který v reakci na podnět jeho vlády rozhodl, že unijní právo nemá absolutní přednost před polským. Premiér zdůraznil, že Varšava nebude „jednat pod vyděračským tlakem“. Odpůrci totiž Polsku hrozí zablokováním fondů EU.

Šéf nizozemské vlády Mark Rutte naopak požadoval „tvrdost“ vůči Polsku. Spolu s hlavou Francie Emmanuelem Macronem a předáky dalších pěti zemí chtěl vyzvat Evropskou komisi, aby nedávala Polsku peníze z mimořádného fondu obnovy, dokud nezačne respektovat nadřazenost práva EU a nebude se řídit verdikty unijního soudu.

„Nezávislost polské justice je klíčovým tématem, o kterém bychom měli diskutovat. Je velmi těžké si představit, že by Polsko mělo dosáhnout na velké peníze z nového fondu, dokud toto nebude vyřešeno,“ prohlašoval Rutte.

Zdrženlivější byla německá kancléřka Angela Merkelová. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla v narážce na to, že unijní justice prakticky pořád řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví.

Poukázala i na to, že spor s Polskem je příznakem hlubšího problému. Tím je podle ní dosud nevyřešená otázka, „jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii“.

Podle ní jde o to, zda má být „stále užší unie“, nebo zda si státy mají udržet svou roli. „A to jistě není jen otázka mezi Polskem a EU, ale i v ostatních členských státech,“ dodala.

Dále to rozvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Podtrhl, že nikde ve smlouvách o Unii není ani zmínka o absolutním primátu unijního práva. „(Právo) EU má přednost tam, kde má (Unie) pravomoci,“ řekl a kriticky dodal: „Pravidelně se děje, že evropské instituce obcházejí práva národních parlamentů a vlád a mění smlouvu, aniž by k tomu měly pravomoc.“

Vzhledem k tomu, že ve sporu byli zdrženliví i předáci zemí z východu Unie, nedalo se příliš čekat, že summitová diskuse přinese jasný závěr k polsko-unijnímu střetu.