Maďarští extremisté zvedají hlavy

Zsolt Tyirityán, vůdce skupiny zvané Betyársereg, otevřeně přiznává, že se připravují k obraně Maďarska.  „Migrace a terorismus spolu souvisejí. Cvičíme a připravujeme se proto na ostrahu své země,“ řekl televizi N1TV, která se jako jediná dostala do sídla skupiny. Tyirityán před časem putoval do vězení kvůli napadení Roma.

Podle žebříčku společnosti Athena patří Betyársereg k nejnebezpečnějším extremistickým skupinám v zemi. Před nimi se umístil pouze gang, který v letech 2008 až 2009 zavraždil šest Romů. Pachatelé jsou za mřížemi.

Neonacisté z organizací Pax Hungarica, Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Arcvonal) a Hungária Skins zorganizovali v polovině února tzv. den cti. Na Budínském hradě vzpomínali na výročí pokusu německých a maďarských vojáků prolomit obklíčení sovětské armády v únoru 1945.

Nastoupili k slavnosti v uniformách, v úvodu zazněla maďarská a německá hymna s textem používaným před rokem 1945.  Řečníci vzdávali hold německým a maďarským vojákům, kteří se snažili probít z obklíčení Rudé armády.

„Musíme být připraveni bojovat s podobnou rozhodností jako oni. Vždyť Evropu opět ohrožují okupanti,“ prohlásil Gyula Vésztöi, zástupce Maďarské národní fronty, s narážkou na migranty.

Maďarsko loni rozhádala plánovaná stavba sochy spoluautorovi protižidovských zákonů Bálintu Hómanovi. Slavnostní odhalení monumentu bylo ohlášeno na 29. prosince 2015 u příležitosti 130. výročí narození kontroverzního politika ve Székesfehérváru.  Pod tlakem rozhořčené veřejnosti k odhalení nakonec nedošlo, ale autoři myšlenky zvažují umístění skulptury jinde.

Proti odhalení sochy protestovali občané, zástupci několika ambasád i Ira Forman, americký emisar pro monitoring a potírání antisemitismu. „Šokovalo nás, že takovéto osobě se vzdává pocta. Je to něco, co nemůžeme přejít mlčením. Tento člověk vyzýval k deportaci Židů, což znamenalo skončit v Osvětimi,“ upozornil Forman.

Ve 30. a 40. létech minulého století byl Hóman ministrem náboženství a školství. Poslancem maďarského parlamentu zůstal, i když v březnu 1944 obsadila Maďarsko Hitlerova armáda a vládu Miklóse Horthyho nahradila krutovláda maďarské fašistické strany Šípových křížů. Nejen severovýchod Hóman horlivě propagoval deportace Židů. Po válce byl odsouzen k doživotí a po šesti letech ve věznici zemřel.

Na podnět několika historiků ho však loni soud překvapivě rehabilitoval s tím, že prý nenašel dostatečné důkazy potvrzující, že by se Hóman dopustil válečných zločinů. V zemi dnes stojí Horthyho sochy. Ta na budapešťském náměstí Svobody má namluvit veřejnosti, že za holocaust v Maďarsku může pouze německá okupační armáda.

Průzkumy ukazují, že extremisté získávají stále větší podporu nejen v nejchudší severovýchodní části země, ale i v ostatních částech Maďarska. A nejenom mezi lidmi bez vzdělání – typickým voličem strany Jobbik je totiž mladý muž se středoškolským vzděláním.

Značné podpoře se strana těší dokonce i mezi vysokoškoláky. Například nacionalistická vize  tzv. velkého Maďarska zabírá i u mladší generace. Ta stejně jako předchozí pokolení vnímá jako traumatizující křivdu poválečné výsledky z Trianonu, podle nichž Maďarsko ztratilo značnou část svého území, a milióny Maďarů se ocitly za hranicemi tzv. mateřské země.