Článek
Pobaltské země ukončují tuto formu spolupráce s Čínou v době, kdy ji Západ opakovaně kritizuje kvůli stupňování vojenského nátlaku na Tchaj-wan, který si Peking nárokuje.
„Dosavadní účast ve formátu 16+1 nepřinesla požadované ekonomické výsledky,“ uvedlo lotyšské ministerstvo zahraničí. Pokračování ve spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy pod vedením Číny podle ministerstva již není v současném mezinárodním prostředí v souladu se strategickými cíli Lotyšska. Estonsko se podle Reuters k situaci zatím nevyjádřilo.
Obě země, Estonsko i Lotyšsko, ve čtvrtečním prohlášení uvedly, že budou i nadále usilovat o konstruktivní a pragmatické vztahy s Čínou a zároveň respektovat mezinárodní pravidla a lidská práva.
Pobaltské státy se připravují na Rusko. Chtějí HIMARS jako Ukrajina
Ve skupině pro vzájemnou spolupráci zůstávají nadále Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Poslední baltský stát, Litva, má s Čínou nejvíce narušené vztahy. Ty se zhoršily poté, co pobaltská země koncem loňského roku umožnila Tchaj-wanu otevřít si ve Vilniusu své de facto velvyslanectví. Litva navíc plánuje v září otevřít svůj zastupitelský úřad na Tchaj-wanu. Krok má posílit vzájemné vztahy baltského státu s asijským ostrovem. Tato euroasijská spolupráce však rozezlila Čínu natolik, že omezila vývoz z Litvy téměř na nulu.
Evropská unie podala v lednu u Světové obchodní organizace žalobu, v níž obvinila Čínu z diskriminačních obchodních praktik vůči Litvě, které podle ní ohrožují integritu jednotného trhu EU.