Článek
Jedno letadlo se 170 vracejícími se migranty přistálo ve dvě ráno, další s asi čtyřmi stovkami pak okolo sedmé hodiny ranní, uvedl mluvčí kurdské regionální vlády Lauk Ghafuri. Už minulý týden jich velkokapacitní Airbus A380 převezl do vlasti 430, celkem se do Iráku vrátila tisícovka lidí.
Někteří navrátilci, kteří si sundali roušky, aby se mohli vřele přivítat s příbuznými, líčili krutost běloruských úřadů. Stěžovali si, že je tamní pohraničníci bili, vyhrožovali jim a snažili se je donutit k přechodu hranic s Polskem a Litvou. Podle agentury AP vypověděli, že sami přejít chtěli, ale ne za výhrůžek ze strany Bělorusů.
Iráčtí migranti, kteří se vrátili do Irbílu.
„Jsme velmi vděční, že jsme dorazili domů, protože lidskost a spravedlnost v Evropě, o které lidi mluví, je daleko od reality. Vůbec to není pravda. Surově nás bili,“ uvedl po příletu prvního pátečního spoje Auat Násir. Neuvedl však, zda byl bit Bělorusy nebo Poláky střežícími hranici.
Stovky lidí v mrazu litují a chtějí se vrátit
„Nyní lidé litují toho, že tam šli, a chtějí se vrátit domů, protože teď je v Bělorusku 15 stupňů pod nulou,“ dodal.
Agentura AP uvádí, že ve skutečnosti jsou v Bělorusku čtyři pod nulou, mnozí však mají dojem, že je větší zima kvůli tomu, že fouká. Navíc přebývají v nouzových přístřešcích nebo ve stanech.
„Nejtěžší je, když tam vidíte uvízlé děti,“ řekl další navrátilec Imád Husajn.
Ruce dětí migrantů, které se vrátily do Iráku od polsko-běloruských hranic.
Kurdská samospráva tento týden uvedla, že zájem o návrat roste a před dvěma dny registrovala už 700 lidí, kteří se přihlásili k dobrovolné repatriaci, uvedl ve středu další mluvčí kurdské vlády Džutaj Adin stanici Kurdistán 24.
Lukašenko navštívil uprchlíky, vyhrožoval Polákům
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který v pátek navštívil středisko pro uprchlíky u hraničního přechodu Bruzhi, řekl, že Minsk pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem, ale nebude je k tomu nutit ani jim bránit v pokusu přejít hranice: „Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů.“
I my se potýkáme s migrační krizí. Může za ni Západ, zní z Běloruska
„Někteří z vás, kteří věří západní propagandě, tam hledají lepší život,“ řekl Lukašenko podle agentury BelTA. „Zřejmě je tam život lepší než v zemi, odkud jste přišli. Ale nejhorší je, jak tomu rozumím – vidím, že je zde hodně dětí, asi 300 až 400, a stejný počet žen –, že vy dospělí nevidíte ve své zemi budoucnost pro své děti,“ řekl Lukašenko.
Sedmdesát migrantů proniklo přes hranice, Poláci je vrátili zpět do Běloruska
Jeho návštěvě bylo přítomno mnoho západních novinářů. Přes ně běloruský prezident vzkázal, že migrantům pomůže v cestě na západ, i když by to mohl být problém pro sousední země: „Dejte na vědomí, že my Bělorusové a já prezident Běloruska udělám vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další. Uděláme, co chcete.“
Zmínil však, že jeho možnosti jsou omezené a nemůže uprchlíky dostat do Německa, i když se to snažil při jednání s EU prosadit. „Nemůžeme zahájit válku, abychom pro vás vytvořili koridor přes Polsko do Německa. Viděli jste, jak reagovali, když jste se k nim přiblížili. Nedej bože, kdyby dorazili k hranici další. Začali by střílet. Lidé na druhé straně zcvokli,“ kázal migrantům Lukašenko.
Polsko zadrželo už přes tři sta převaděčů
Utíkají Kurdové i zoufalí jezídové
V hraničním pásmu uvázlo několik tisíc migrantů z Blízkého východu, zejména z oblastí obývaných Kurdy, kteří nevidí doma budoucnost. U kurdských oblastí se znovu aktivizuje Islámský stát. Výrazně se také zhoršuje ekonomická situace, protože ceny ropy jsou nižší než před dekádou a z Kurdistánu odešli i američtí vojáci, jejichž přítomnost zvyšovala zaměstnanost.
I na Kurdistán dopadla ekonomická krize provázená rozpadem infrastruktury. Čelí jí celý Irák a loni vedla k masovým protestům mladých lidí. Demonstrace se konaly i v Kurdistánu a místní bezpečnostní síly proti nim tvrdě zasáhly.
Situaci komplikují spory mezi poloautonomním Kurdistánem a iráckou vládou. Oblast dostává méně prostředků, než si nárokuje, a váznou i výplaty státních zaměstnanců.
Ekonomická krize však není jediným důvodem k emigraci, uvedla stanice Kurdistán 24. Nyní se vrátili i někteří jezídové, které vyhnal Islámský stát z jejich domovů v Sindžáru. Utíkali, protože od roku 2014 žijí v uprchlických táborech a nemají kam jít.