Hlavní obsah

Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program

Právo, vlp
Stuttgrat

Delegáti pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v neděli na sjezdu ve Stuttgratu schválili programové prohlášení, podle kterého islám se neslučuje s německou ústavou. Prohlášení rovněž vyzývá k zákazu mešit, svolávání věřících k modlitbě muezziny a burek především ve školách.

Foto: Wolfgang Rattay, Reuters

Frauke Petryová, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD)

Článek

„Nekontrolované přistěhovalectví škodí Německu. Vítáni jsou kvalifikovaní žadatelé o azyl s vysokou připraveností se integrovat,“ uvádí AfD.

 AfD tak do prohlášení zakotvila svou antiislámskou rétoriku z uplynulých týdnů.

„Ortodoxní islám, který nerespektuje náš právní řád či dokonce proti němu bojuje a který si činí nárok na nadřazenost nad ostatními náboženstvími, není slučitelný s naším právním pořádkem a kulturou,“ praví se ve schváleném stranickém programu v kapitole s názvem Islám nepatří do Německa.

„Považujeme se oprávněně za strážce tradičních německých hodnot,“ sdělila Franke Petryová, spolupředsedkyně strany.

Začátek dvoudenního sjezdu strany v sobotu narušily protesty levicových demonstrantů. Když přibližně dva tisíce účastníků sjezdu přicházelo v sobotu do konferenčního centra, demonstranti na ně křičeli: „Utečenci zůstat, nacisty vyhnat!“. Protestující dočasně zablokovali jednu z příjezdových silnic k centru a na druhé zapalovali pneumatiky.

Mnozí z účastníků protestu se navzdory masivní přítomnosti policie začali chovat násilně. „Někteří měli na tvářích masky a mávali železnými tyčemi,“ sdělil Jürgen Maissner, mluvčí stuttgartské policie.

Foto: ČTK/AP

Policie odvádí demonstranta proti AfD.

Policie zhruba 500 z nich přechodně zadržela, deset policistů utrpělo lehká zranění.

Sjezd tak začal s více než hodinovým zpožděním.

Klaus: nedejte se!

Jako host na sjezdu AfD v sobotu vystoupil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž prohlásil, že „démonizaci" AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích“ považuje za „absurdní" a „lživou".

„Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii," řekl exprezident, jehož několikrát přerušil bouřlivý potlesk, s tím, že strana musí „odmítnout zničující politickou korektnost".

Naopak pískot sklidil jeden z diskutujících delegátů, který se dožadoval odklonu od konfrontačního kursu. „Dělejme politiku bez obrazu nepřítele,“ řekl.

Vede v „lajknutích“

AfD založili v únoru 2013 ji z občanského hnutí euroskeptičtí intelektuálové. V listopadu 2013 zůstala ve volbách s 4,7 procenta těsně před branami Spolkového sněmu.

V červenci 2015 na sjezdu prosadilo radikální křídlo za stěžejní téma ohrožení Spolkové republiky přistěhovalci, především muslimy.

V současnosti by hlasy AfD odevzdalo až 12 procent voličů - tedy  3,8 miliónu Němců. 72 procent voličů tvoří muži, 46 procent má měsíční příjem domácnosti vyšší než tři tisíce eur. 45 procent stoupenců se označuje za střed, 38 za pravici a 17 za levici. Žádná německá strana se nemůže pochlubit tolika „lajknutími“ na Facebooku.

Reklama

Výběr článků

Načítám