Článek
„Je šokující vidět tak hojné užívání zbraně, kterou ve většině zemí zakázali,“ poukázal zástupce HRW Mark Hiznay.
Důkazy jsou podle HRW přesvědčivé, kazetová munice se přinejmenším v říjnu používá hojně. „I když u spousty útoků nebylo možné jasně určit, kdo je zodpovědný, v případě několika útoků ukazují důkazy jasně na ukrajinské vládní síly,“ uvedla HRW.
Kazetová munice byla podle ní použita i při útoku z 2. října, při němž byl zabit švýcarský pracovník Mezinárodního výboru Červeného kříže Laurent DuPasquier.
Celkem HRW zaznamenala 12 případů.
Kyjev to popírá
Podle mluvčího armádní „protiteroristické operace ATO“ Vladyslava Selezňova je obvinění „naprostý nesmysl“, protože kazetové bomby shazují letadla, která ale kvůli příměří nelétají. „Zakázané zbraně nepoužíváme ani neostřelujeme civilní čtvrtě, protože to ohrožuje životy,“ řekl agentuře AFP.
Podle Kyjeva však používají kazetovou munici separatisté.
K mezinárodní úmluvě o zákazu kazetových bomb, které při shození uvolňují desítky dalších, jež zasáhnou široké okolí, přistoupilo 86 zemí a v dalších 28 se čeká na ratifikaci podpisu. ČR se k úmluvě připojila, Ukrajina, Rusko ani USA však mezi signatáři nejsou.
Boje na východní Ukrajině si od dubna vyžádaly životy více než 3600 lidí, z toho nejméně 300 od uzavření příměří na začátku září.
