Hlavní obsah

Česko neuspělo se žalobou na EU kvůli omezení držení zbraní

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lucemburk
Aktualizováno

Soudní dvůr EU zamítl českou žalobu na směrnici omezující držení zbraní. Unijní norma podle soudu není diskriminační a neporušuje unijní zásady, jak namítá Česká republika. Soud to uvedl v úterý v tiskovém prohlášení. Verdikt se dal očekávat, v podobném duchu se už vyjádřila generální advokátka Soudního dvora EU.

Foto: Profimedia.cz

Soudní dvůr EU

Článek

Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová doporučila už v dubnu, aby soud zamítl žalobu České republiky na směrnici, která zavádí přísnější pravidla pro držení a získávání střelných zbraní. „Soud by měl zamítnout žalobu ČR v plném rozsahu,“ uvedla tehdy.

Žalobu ČR na směrnici o zbraních doporučila generální advokátka EU zamítnout

Domácí

Česká republika se v žalobě ze srpna 2017 domáhala zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní.

Česká strana v žalobě podané předloni rovněž namítala, že se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení jejích dopadů. Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech. Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici „četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky”. Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán EU.

Brusel hájí novou právní úpravu zavedenou po teroristických útocích v Paříži snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat poloautomatické zbraně. Obává se volného pohybu zbraní a opatření má za úkol předcházet kriminalitě.

Česká republika proti směrnici ostře vystupovala ještě před jejím předloňským schválením. Praha měla ve sporu podporu Maďarska a Polska. Druhou stranu sporu představují Evropský parlament a Rada Evropské unie podporované Evropskou komisí a Francií.

Reklama

Výběr článků

Načítám