Hlavní obsah

Čech, který se pokusil vykrást Kňažka, půjde na pět let do vězení

Právo, ivi

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bratislavský soud zpřísnil trest Čechovi Pavlu Novotnému za krádež v bratislavské vile herce a bývalého politika Milana Kňažka. Během úterního jednání mu uložil trest vězení na pět let a čtyři měsíce. Původně byl odsouzen na tři roky.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Milan Kňažko

Článek

Nejvyšší soud Slovenské republiky na základě dovolání tehdejší ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské letos v červenci zrušil rozsudek okresního soudu Bratislava I. a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu opětovně projednal a rozhodl.

„Důvodem pro tento postup bylo zjištění nesprávného použití zákonných ustanovení upravujících polehčující okolnosti, čímž došlo k porušení zákona ve prospěch obviněného,“ řekla Novinkám mluvčí Nejvyššího soudu SR Alexandra Važanová.

Incident se stal loni v lednu. Kňažko v noci přistihl muže ve svém domě, když ho vzbudil podezřelý hluk. Zloděje postřelil legálně drženou pistolí. Poraněný muž stihl z vily uprchnout, ale policisté ho dopadli na zahradě Kňažkova domu v prestižní bratislavské čtvrti nedaleko památníku Slavín. V bratislavské nemocnici se poté podrobil několikahodinové operaci.

Lupič se pokusil odcizit 200 tisíc českých korun, desetitisíce maďarských forintů, hodinky a šperky. Kromě krádeže byl Čech obžalován i z porušování domovní svobody a z poškození cizí věci.

Novotný pochází ze Strakonic. Podle serveru tvnoviny.sk je to recidivista a policie po něm pátrala osm let. Bydlel delší dobu na Slovensku.

Přípustná sebeobrana

Podle expertů nebylo protiprávní, když Kňažko použil zbraň při ochraně sebe a svého majetku v nutné obraně. „V tomto případě je použití zbraně na ochranu života, zdraví či majetku v souladu se zákonem,“ potvrdil právník Jaroslav Ivor.

Milan Kňažko je herec i bývalý politik. V roce 1989 vrátil titul zasloužilý umělec na znamení nesouhlasu s politikou komunistického režimu. V listopadu 1989 se stal tribunem bratislavských shromáždění.

Následně působil jako první ministr zahraničí Slovenské republiky po rozdělení federace. Později zastával post ministra kultury. Neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta Slovenské republiky a na post primátora Bratislavy.

Reklama

Výběr článků

Načítám