Článek
Nahlesová se předsedkyní SPD stala v dubnu loňského roku. Byla první ženou v této funkci. Do čela parlamentní frakce strany se postavila již v září 2017.
Po neúspěchu sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu, ve kterých strana získala jen 15,8 procenta hlasů, se Nahlesová rozhodla, že nechá své spolustraníky hlasovat o svém setrvání ve funkci předsedkyně frakce. V uplynulých dnech se ale ukazovalo, že nemá ve straně pro pokračování v čele frakce dostatečnou podporu.
Rezignace Nahlesové může mít dopady i na celou vládu CDU/CSU a SPD. Právě Nahlesová totiž patřila mezi její nejsilnější stoupence v SPD.
Zálusk má ministr financí
Osmačtyřicetiletá Nahlesová se stala další politickou obětí série výrazných neúspěchů SPD z posledních let. Její předchůdce na čele strany Martin Schulz se rozhodl odejít z funkce začátkem loňského roku, poté co sociální demokraté v parlamentních volbách ze září 2017 získali jen 20,5 procenta hlasů.
Kdo Nahlesovou v čele strany nahradí, zatím není jasné. Zálusk na post si dost možná dělá ministr financí Olaf Scholz. Je ale velmi pochybné, jestli v situaci, kdy řada straníků požaduje zásadní změnu směřování SPD, může získat dostatečnou podporu.
Další neznámou je, jaký postoj nový předseda zaujme k pokračování již třetí vlády velké koalice za poslední čtyři volební období. Sociální demokraté se pro vznik vlády už loni vyslovili se skřípěním zubů. Od té doby navíc - i kvůli sérii porážek v zemských a nyní evropských volbách - jejich podpora velké koalici klesá. Jsou totiž přesvědčeni, že úspěchy vlády jsou přičítány kancléřce Angele Merkelové (CDU), zatímco neúspěchy primárně jim.