Řecko opět požaduje dočasné přerozdělování migrantů

Řecký premiér podle informací ČTK upozornil, že jeho země se nyní potýká s asi 70 tisíci žádostmi o azyl, a ptal se, zda podle něj nefunkční systém bude vůbec někdy reformován. Státy unie se už řadu měsíců nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, porážku ve snaze najít kompromis přiznalo i končící rakouské předsednictví bloku.

V páteční debatě opět zněla slova o pokrytectví zemí, které přijímají unijní finance, využívají výhod společného prostoru volného pohybu, ale odmítají být solidární se státy na vnější hranici bloku, které jsou migrací zatížené.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase upozornil, že trvající zablokování části zamýšlených změn řešení azylové otázky může mít dopad na další existenci schengenského prostoru.

„Znovu proběhly pokusy některých členských zemí znovuotevřít otázku relokace migrantů," potvrdil po summitu český premiér Andrej Babiš s tím, že o změnu původního textu závěrů schůzky se snažily hlavně Řecko a Itálie. ”Diskuse byla velice vypjatá, někteří vyhrožovali schengenem. To je samozřejmě nepřijatelné. Není možné, aby o tom, kdo přijde do Evropy, rozhodovali pašeráci," prohlásil Babiš.

Nakonec byl přijat kompromisní návrh, který zdůrazňuje význam ochrany vnější hranice a boj s převaděči. „Tato politika by proto měla pokračovat, být dál rozvíjena a naplno prováděna. Zachovat je třeba ostražitost na všech migračních trasách,” stojí v textu rezoluce.

Několik summitů EU po sobě zaznívalo, že se na otázce reformy musí státy dohodnout konsenzuálně a v tak citlivé věci by se nemělo opakovat přehlasování nesouhlasící menšiny, jak se stalo u plánu na jednorázové přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v roce 2015.

Neprošel návrh Evropské komise z května 2016 pro případ krizové migrační zátěže v jedné členské zemi, který předpokládal převzetí části uprchlíků jinými státy tak, aby bylo společně možné zvládnout dostatečně rychle velký počet rozhodnutí o azylu.

Země ze středu a východu EU včetně české republiky podobné řešení jednoznačně odmítají, pomáhat jsou připraveny jen personálně, technicky či finančně. Na snaze nějak dosáhnout kompromisu si už vylámala zuby řada předsednických států.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz ráno upozornil, že proti povinným kvótám od začátku vystupoval. To, že diskuse o tématu uvázla, podle něj jen ukazuje, že měl pravdu. Důležitější je podle něj spolupráce se státy, odkud migranti přicházejí, třeba s africkými zeměmi, řekl. Podobně se vyjadřuje i český premiér Andrej Babiš.

Plán reformy takzvaného dublinského systému je ale jen jedním ze sedmi legislativních návrhů, se kterými Komise kvůli migrační krizi přišla. Země je dosud projednávají společně a podle části členských států včetně ČR by se tak kvůli vzájemné provázanosti právních textů mělo dít i nadále.

Členské státy EU a europarlament by měly ještě před květnovými evropskými volbami schválit co nejvíce rozpracovaných návrhů týkajících se unijního jednotného trhu. Uvádí to závěrečná zpráva: „Je důležité odstranit zbývající neodůvodněné překážky, především v oblasti služeb, a zabránit riziku vzniku nových bariér a riziku fragmentace.”

Debata o dokončování unijního jednotného trhu byla jedním z bodů pátečního druhého jednacího dne pravidelného prosincového summitu EU. Jednotný trh je podle závěrů summitu základním nástrojem pro blahobyt občanů EU, pro růst a tvorbu pracovních míst a je významný k podpoře investic i pro schopnost Unie obstát v celosvětové konkurenci.