Článek
V denících z října 1922 až března 1923, které byly nedávno poprvé zveřejněny, Einstein mnohdy vyjadřuje negativní a zobecňující názory na cizince; o Číňanech tak například píše, že jsou „pracovití, špinaví a omezení“.
Vědcovy rasistické názory jsou podle BBC překvapivé i proto, že se Einstein později stal obhájcem občanských práv v USA a rasismus označoval za „nemoc bělochů“. Einsteinova cesta vedla ze Španělska na Blízký východ a poté přes Cejlon (dnes Srí Lanka) do Číny a Japonska.
Po příjezdu do egyptského přístavu Port Said fyzik napsal, že na loď přicházejí prodávat své zboží lidé „každého odstínu“, a dodal, že je to, „jako kdyby je chrlilo peklo“. Při návštěvě na Cejlonu si Einstein zapsal, že tu „žijí v hrozné špíně a smradu, dělají málo a potřebují málo“.
Fyzika nejvíc znechutili Číňani
Nejostřeji se vědec vyjadřoval o Číňanech. Napsal například, že by bylo „škoda, kdyby Číňané vytlačili všechny ostatní rasy“, a čínské děti označil za „bezduché a omezené“. Číňany také nazval například „podivným stádním národem“ s tím, že jsou „více automaty než lidmi“. Na závěr vědec napsal, že mezi čínskými muži a ženami „není velký rozdíl“.
Einsteinova teorie relativity změnila chápání času a prostoru, ale jeho deníky jsou důkazem, jak moc se jeho názory v průběhu života měnily, shrnul v analýze Chris Buckler z BBC.
Zápisky mohou poškodit pověst muže oslavovaného nejen jako vědce, ale i humanistu. Rasistické poznámky byly podle BBC napsány před tím, než Einstein spatřil, k čemu vedl rasismus v USA a v Německu, odkud po Hitlerově nástupu uprchl.