V kyjevském exilu zastřelili ruského opozičního novináře

Upozornění redakce: Zpráva zachycuje situaci z úterý 29. května, kdy ukrajinské úřady potvrzovaly zavraždění novináře. Ve středu 30. května se však ukázalo, že vražda byla zinscenovaná tajnými službami a Babčenko žije [celá zpráva]

Podle ukrajinského serveru Obozrevatel byl Babčenko několikrát střelen do zad na prahu svého kyjevského bytu a zemřel v sanitce cestou do nemocnice. Policie smrt ruského novináře potvrdila s tím, že útok oznámila Babčenkova manželka, která svého muže našla v tratolišti krve.

Babčenko působil v Rusku jako novinář a spisovatel, zabýval se hodně armádou. Podle dostupných informací působil jako válečný zpravodaj při rusko-gruzínském konfliktu v létě 2008. Vydával časopis Iskusstvo vojny (Válečné umění) a byl údajně považován za špičku ve svém oboru.

V roce 2012 byl Babčenko stíhán za výzvy k organizování nepovolených demonstrací. O čtyři roky vzbudil v Rusku vlnu pobouření svým výrokem na adresu armádního souboru Alexandrovců, kteří zahynuli při letecké katastrofě nad Černým mořem. Jeho slova o tom, že si žádné slitování nezaslouží, vyvolala výzvy k dalšímu trestnímu stíhání a odebrání občanství.

Před výhrůžkami smrtí se Babčenko loni v únoru uchýlil do ciziny. Do července podle rozhlasové stanice Echo Moskvy pobýval v Praze, pak krátce v Izraeli. V Kyjevě se usídlil loni v srpnu a podílel se na vysílání pro krymské Tatary na anektovaném Krymu.

O motivech útoku policie odmítá spekulovat, ale podle Ukrajinské pravdy je hlavní vyšetřovací verzí msta za Babčenkovu novinářskou činnost. Na stanici Echo Moskvy a v ruských sociálních sítích se objevily spekulace, že za vraždou opozičního novináře stojí Moskva. Podle agentury Interfax bylo stíhání neznámého pachatele zahájeno na Ukrajině i v Rusku.

Babčenko je třetím novinářem, který v ukrajinském hlavním městě v posledních letech zahynul násilnou smrtí. V dubnu 2015 byl ve svém domě zabit proruský aktivista Oles Buzyna, v červenci 2016 v centru Kyjeva vybuchla nálož v automobilu s novinářem Pavlem Šeremetem, kritikem ruského a běloruského režimu.