Článek
„Myslím, že pokud chceme mít nové politiky a nemůžeme redukovat ty staré, tak země budou muset platit víc,” podotkl Juncker při příchodu na summit. Právě jeho Evropská komise chce počátkem května, také na základě dnešní premiérské a prezidentské debaty, představit první návrh podoby unijních financí pro roky 2021 až 2027.
Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) hovoří s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem (uprostřed)
Britský odchod z Unie na jaře 2019 bude znamenat každoroční propad příjmů rozpočtu možná až o 13 miliard eur (325 miliard Kč), který - jak už dříve upozornil komisař pro rozpočet Günther Oettinger - nepůjde „zalepit” jen úsporami.
Unie chce přitom udržet či co nejméně snižovat tradiční výdaje, jako jsou společná zemědělská politika či strukturální fondy. Navíc se hodlá soustředit i na „nové výzvy”, tedy řešení migrační problematiky, na lepší ochranu vnější hranice či společnou obrannou politiku.
Babiš s navýšením souhlasí
Babiš k možnému navýšení rozpočtu řekl, že je možné se o tom bavit, na zvýšení rozpočtu je připraven i slovenský premiér Robert Fico. Český premiér v demisi po příchodu na summit novinářům řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů. Souhlasí s tím, že na počátku musí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí Prahy, „o to více, že těch peněz bude stále méně a rozdíl mezi příjmem a výdajem nebude zase až tak veliký”. Prohlásil také, že s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu nemá problém.
Čistí plátci, tedy země, které do rozpočtu EU odvedou více, než z něj mohou vyčerpat, ale zvýšení rozpočtu odmítají. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby možnému zvýšení odvodů do rozpočtu zabránil. Podobný názor zastává i jeho dánský protějšek Lars Lökke Rasmussen. „Vycházíme z toho, že musíme udržet rozpočet do jednoho procenta hrubého národního produktu,” řekl Rasmussen.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz požaduje v budoucím unijním rozpočtu výdajové škrty. „Chceme silnou Evropskou unii a zároveň chceme Evropskou unii, která je šetrná a která se snaží zeštíhlit tam, kde je to možné,” řekl šéf rakouské vlády s tím, že si nepřeje neustále zvyšovat břímě na čisté plátce. „Čistí plátci již nyní mají velmi vysoké příspěvky,” dodal.
Litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová zdůraznila, že rozhodnutí o velikosti budoucího víceletého rozpočtu bude politickou záležitostí: „Je třeba rozhodnout, zda zvýšit příspěvky a najít nové zdroje, nebo omezit některé starší programy.”