Počet imigrantů z EU se dostal na nejnižší hodnotu od roku 2012 a deník The Guardian to označil za počáteční fázi „brexodu”, což je zjevně slovní hříčka inspirovaná hojně používaným označením odchodu Británie z EU - brexitem. Nicola Whiteová, vedoucí oddělení migrační statistiky OSN, ale tvrdí, že uvedená čísla nelze připsat pouze jednání o odchodu Velké Británie z EU.

„Brexit by jistě mohl být faktorem v rozhodování o tom, zda se přistěhují do Británie, nebo se z ní odstěhují, ale motivace lidí k migraci je komplikovaná a může ji ovlivnit mnoho různých příčin," řekla. Svá slova podpořila čísly, která hovoří o tom, že ze země odchází více Britů, než se jich vrací.

Naproti tomu narůstá přistěhovalectví ze zemí mimo Evropskou unii. Do konce loňského září dorazilo do Velké Británie 285 tisíc lidí ze zemí mimo Unii a odcestovalo jich 80 tisíc. Ze států mimo území EU přibylo v Británii 205 tisíc lidí, což je maximum posledních šesti let.

Zpravodaj BBC Danny Shaw se domnívá, že tento posun způsobil zvýšený zájem o studium a možná také korekce nezvyklého propadu čísel z předchozího období. Další možností podle Shawa je i to, že kvůli problémům s rozlukou Spojeného království a EU se britské firmy poohlížejí po pracovní síle z jiných oblastí.

Před referendem o vystoupení z Evropské unie se držel počet občanů, kteří přijížděli do Británie, na stabilní úrovní 240 až 280 tisíc. Od té doby ovšem statistici zaznamenávají neustálý pokles.