„Ruské vojenské jednotky ohrožují bezpečnost a jejich vojenská přítomnost v Abcházii, Jižní Osetii či na východní Ukrajině je nezákonná,“ řekl Candu, jenž odhadl počet ruských vojáků v prvně jmenované oblasti na dva tisíce. Nevyloučil, že země časem bude požadovat peníze i za „sovětskou okupaci“, zatím to ale odmítl.

Moldavská veřejnost je v postoji k Moskvě rozdělena – to odrážejí i střety prozápadní vlády a proruského prezidenta Igora Dodona. Moldavský ústavní soud zbavil dočasně prezidenta pravomocí, když odmítl potvrdit jmenování nových členů vlády.

Rozdělené Moldavsko

Zatímco parlamentní většina podporuje prozápadní vládu, která usiluje o těsnější spolupráci s Evropskou unií a s USA, Dodon a jeho spojenci chtějí Moldavsko vrátit do ruské sféry vlivu.

FOTO: Právo

Vláda omezuje vysílání ruské televize v zemi a do Moldavska nebylo vpuštěno několik ruských novinářů.

„Pokud by tam nebyly žádné ruské mírové síly, došlo by v regionu k masakru. Myslím, že by neměli požadovat odškodnění, ale měli by nám naopak děkovat za ukončení občanské války,“ řekl ruské stanici RT místopředseda zahraničního výboru ruské Státní dumy Vladimir Jabaro.

Ruské síly jsou v Podněstří od roku 1992, kdy Moskva v krátké válce podpořila proruské separatisty, kteří vyhlásili nezávislost na Moldavsku. Mezinárodně tento stát uznán nebyl.

Podněstří navrhlo rozvod po československu

Podněstří navrhlo Kišiněvu civilizovaný rozvod po vzoru České republiky a Slovenska. Ve zprávě o pařížském jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy věnovaném evropským konfliktům to 17. ledna napsal moldavský zpravodajský server NOI. S ideou přišel podněsterský „ministr zahraničí” Vitalij Ignaťjev: „Zkušenost urovnání mezistátních vztahů Česka a Slovenska potvrzuje, že odmítnutí násilného přežívání umělých konstrukcí může být významným podnětem vzájemně výhodné spolupráce na rovnoprávném základě.”